Dlouholetý olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner se stal novým arcibiskupem pražským. Bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v Česku. Sám se přitom za konzervativce nepovažuje, nicméně „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. Letos v březnu vyzval moskevského patriarchu Kirilla k tomu, aby se zasadil o ukončení války na Ukrajině.
„Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v České republice.
Do čela olomoucké arcidiecéze byl Jan Graubner uveden v listopadu 1992. V církevní hierarchii začal stoupat po roce 1989, v březnu 1990 se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka v září 1991 pak převzal správu arcidiecéze a o rok později nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup.
V úřadu se musel Graubner vyrovnat s opakovanou kritikou nejen ze strany médií, ale i řadových věřících. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Františka Merty, který v 90. letech zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na něj policie odložila a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil také nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.
Tříkrálová sbírka
Graubner jako metropolita moravský patří už téměř tři dekády mezi špičky římskokatolické církve v zemi, už podruhé vede i Českou biskupskou konferenci. Kněz, který se zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve, se zasloužil třeba o Tříkrálovou sbírku.
Vyjednával také o majetkovém vyrovnání státu a církve, na jehož základě se olomoucké arcidiecézi například vrátil Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži.
V létě 2021 se připojil ke kritice kandidatury mluvčího pražského arcibiskupství Josefa Nerušila ve sněmovních volbách za SPD. Uvedl, že politické postoje kandidátů do sněmovny za strany s extrémními názory, kteří jsou spojováni s katolickou církví, nejsou postojem církve.
Od dětství
Brněnský rodák vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k Bohu získal Graubner především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm zrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně „kádrově vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta ke Graubnerovu teologickému studiu v Olomouci byla otevřená.
Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic. Poté začala jeho cesta do nejvyšších církevních kruhů.
Církev není podle Graubnera úřad, ale společenství živých lidí, kterému slouží. Své povolání proto vnímá jako poslání a věnuje mu veškerý čas. V roce 2008 mu tehdejší prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.
