Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
Kontrolní úřad prověřoval, zda peníze na tato spojení byla vynakládána účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Kontroloval ministerstvo dopravy a Správu železnic v letech 2020 do října 2025. Od ledna 2020 do konce roku 2021 byl ministrem dopravy nynější ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Po něm nastoupil nynější předseda ODS Martin Kupka.
Podle NKÚ existuje významné riziko, že se očekávané přínosy, jako je úspora času, rozvoj regionů nebo úspora nákladů dopravců, nenaplní. Jako příklad uvádí, že k úspoře času je nutná výstavba ucelených tras i modernizace nádraží, ale třeba železniční uzel Praha se má modernizovat až v roce 2047. Přitom vysokorychlostní trať Praha–Brno má být zprovozněna už do roku 2036.
„Předpokládaný rozvoj regionů je zase u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času. Rozvoj regionů je totiž podmíněn zastávkami a sjezdy na trati,“ upozorňuje úřad.
S odvoláním na zprávu Evropského účetního dvora uvádí, že každá mezistanice na vysokorychlostní trati představuje prodloužení celkové jízdní doby v průměru o čtyři až dvanáct minut. Uvádí také, že v době kontroly nebyla platná ani jedna mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy dosud neskončila.
„Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě, ta propojí hlavní směry v Česku s evropskými koridory. Tento přístup významně snižuje celkové náklady a umožňuje realističtější financování i etapizaci,“ reagovalo na závěry NKÚ ministerstvo dopravy. Dodalo, že společně se Správou železnic pokračuje v jednání se zahraničními partnery. Například český a slovenský ministr dopravy podepsali nedávno memorandum, které má usnadnit čerpání evropských peněz na vysokorychlostní tratě.
Kontrola veřejných zakázek
NKÚ také prověřil patnáct veřejných zakázek zaměřených na přípravu rychlých železničních spojení za 2,5 miliardy korun. U některých zjistil zvyšování vysoutěžených cen, a to až o 126 procent. Tento nárůst umožnila podle úřadu změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která u nadlimitních zakázek zrušila třicetiprocentní limit pro přípustné navýšení vysoutěžené ceny.
„Podle NKÚ se kvůli této změně stává zadávací řízení na nadlimitní sektorové veřejné zakázky formálním. Změna totiž umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu sektorových zakázek. To ve svém důsledku vytváří předpoklady pro nehospodárné vynakládání peněžních prostředků,“ píše úřad v tiskové zprávě.
NKÚ uvedl, že minimální investiční náklady na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic se odhadují na 737 miliard korun. Na přípravu už Správa železnic vynaložila do poloviny loňského roku 5,6 miliardy. A ačkoli vláda není schopna hradit výstavbu z vlastních zdrojů, nebyly zdroje financování ještě loni v říjnu určeny.
Ministerstvo dopravy ale uvádí, že celkové náklady na financování základní sítě se snížily z dříve plánovaných 1,2 bilionu korun na polovinu. Navíc pokračuje vyjednávání na evropské úrovni a příprava alternativních zdrojů financování například ve formě PPP projektů.
„Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie může stát v nadcházejících letech počítat. Členské státy by tuto informaci měly mít na podzim letošního roku,“ uvedlo ministerstvo.
Ministerstvo upozornilo i na to, že všechny připravované VRT jsou zakotveny v unijním nařízení o síti TEN-T. Je to závazný předpis nejen v Česku, ale i v sousedních zemích.
