Chladné počasí pomáhá odhalit úniky tepla

Odborný konzultant na vytápění, regulaci a větrání Marek Záhorský tepelné mosty odhaluje už patnáctým rokem. Kromě ruční termokamery používá také speciální dron. „Termovizní kamera, optická kamera, širokoúhlý objektiv, teleobjektiv… Je to průmyslový dron, který je určený právě pro tyto účely,“ vysvětluje.

Práce má Záhorský nyní dost. Objednávají si ho jednotlivci i bytová družstva. Dronem dokáže snadno zkontrolovat celou budovu včetně střechy. Pohledem na záběry z dronu určí místa, kudy teplo uniká nejvíce – na fasádě jsou to světle modré body a v mrazu jsou patrné pouhým okem.

Častým případem jsou podle něj také chyby v takzvaném kotvení. „Někdy namrzá dřív než ostatní materiály, takže vidíte určité tečky nebo linky. Linky jsou mezery ve fasádě,“ popisuje. „Pokud fasáda byla neodborně nainstalovaná, tak kotva může být hlouběji zavrtaná a z druhé strany může být chlad,“ dodává.

Větší ztráty mají domy bez zateplení. Technik energetických zdrojů Vlastimil Sapík to demonstruje na pražském sídlišti na dvou panelácích, z nichž má izolaci jen jeden. „Je jasně vidět, že nemá okolo oken žádné tepelné mosty,“ ukazuje na zateplený dům, který je podle něj o pět stupňů teplejší než druhý.

Úniky tepla jsou typické právě u starších panelových domů. Vytrácí se spárami nebo kolem oken. „Když se řeší špatná okna, tak je ze zkušenosti ideální jít do bytu dovnitř do místnosti, protože tam se to zjistí naprosto přesně,“ říká Sapík.

Tepelná izolace brání únikům a šetří

Zatímco technici špatnou izolaci poznají na snímcích, majitelé a nájemníci na fakturách. Ti, kteří žijí v zateplených domech, zaplatí za vytápění méně. „Pokud se podíváme na klasický panelový dům, kde ještě záleží, jestli je třeba připojený k teplárně, či jestli má vlastní kotelnu, náklady se mohou pro domácnost snížit klidně o tisíc až dva tisíce měsíčně,“ soudí energetická analytička Kristýna Bajer.

Rozdíl ve schopnosti zadržet teplo dělají jednotlivé vrstvy konstrukce domu, přičemž tou nejdůležitější je polystyrenová. Tu mají právě zateplené budovy, v nichž je pak méně chladno jak uvnitř místnosti, tak v blízkosti obvodových zdí. V domech bez izolace u nich častěji kondenzuje voda a objevují se plísně.

Snížit energetickou náročnost je ale možné i v nezateplených bytech třeba seřízením oken nebo instalací odrazových folií za topení.

Vlhkost a plíseň

Zvýšená vlhkost a na některých místech i plíseň trápí například obyvatelku bytu v Hradci Králové Dominiku. „Je to hodně v oblastech u oken a třeba i dole u lišty s podlahou,“ popisuje. Proti plísni používá sprej. Tentokrát ji objevila už v listopadu, přidala tak na topení, snaží se pravidelně větrat a pořídila si odvlhčovač, což částečně pomohlo.

„Už nemusím otírat okna, která se mi předtím rosila,“ říká Dominika. Radila se i s odborníky, podle nichž se plíseň dělá v místnostech, kde je okolo šedesáti procent vlhkosti.

Podobný problém řeší i Vlasta Slouková, která zdědila dům po rodičích a začala ho opravovat. Plíseň objevila za skříní. S likvidací jí pomáhá specializovaná firma, která každoročně řeší stovky podobných případů.

„Zcela zásadní je dvojnásobně vydezinfikovat povrchy, odstranit plíseň, napenetrovat povrchy a následně aplikovat preventivní ochranný povrch,“ popisuje technický specialista Daniel Soška. To má zabránit tomu, aby se plíseň objevila znovu, čemuž můžou předcházet i sami nájemníci dodržováním základních pravidel. „Je to správná vzduchová hygiena, správná lokace nábytku a současně dbát o správnou temperaci prostor,“ jmenuje Soška.

Související zdravotní obtíže

Plísně způsobují alergie, astmatické záchvaty, oční potíže, ale i závažná plicní onemocnění. V ordinaci to často řeší i primářka Zuzana Humlová. „(Pacienti) přijdou s bolestí hlavy, únavou, nevýkonností. Potíží může být celá řada. A když to pak dají do pořádku nebo se v některých případech i přestěhují, tak se jim výrazně uleví. Je potřeba to opravdu řešit,“ nabádá.

Zároveň doporučuje odvětrávat koupelny nebo měnit filtry v čističkách vzduchu. Rizikem je podle ní i sušení prádla v bytě.