David Rath nastoupil do vězení v Teplicích

Nástup trestu měl David Rath určen v pražské Ruzyni, kde na něj také čekali novináři. Podle pravidel ale může odsouzený dorazit do výkonu trestu do jedné z dvanácti nástupních věznic, mezi které teplická věznice patří. „Důležité je dodržet dobu nástupu,“ vysvětlila mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová. Z nástupní věznice se Rath možná přesune jinam.

„David Rath si vybral teplickou věznici a to i přesto, že z domácích Hostivic to na sever Čech má nějakých sto kilometrů zatímco do věznice na Ruzyni to má kilometry čtyři,“ uvedl v Událostech, komentářích redaktor ČT Ivo Brániš s tím, že to ale neznamená, že si trest sedmi let odpyká právě tam. Vězeňská služba ho může přeložit do jakékoliv věznice v Česku.

Advokát Adam Černý již dříve oznámil, že Rath hodlá nastoupit do vězení v pondělí do 18 hodin. Před nástupem si chce zařídit ještě „nějaké věci“, sdělil právník v neděli večer. Webu iRozhlas.cz pak řekl, že politik chce v pondělí stihnout návštěvu zubaře.

Sám Rath v pondělí během dne potvrdil, že nástup do vězení stihne a chystá se k němu před šestou hodinou večer. „Vzhledem k tomu, že věznice nemají lékaře, a ti chybí i v dalších nemocnicích, tak předpokládám, že budou-li zbytky zdravého rozumu, využijí mě jako lékaře,“ uvažoval Rath o pobytu ve vězení na setkání s novináři před svou ordinací v Hostivici.

Bývalý ministr a hejtman doufá, že bude s ohledem na nedostatek lékařů v regionech umístěn v některé z menších věznic. „Takové jsou v uvozovkách snesitelnější než velké, kde jsou tisíce lidí a někdy tam bývá chaos. Má-li to mít smysl a má-li mít můj pobyt nějaký význam, tak je asi logické, že ve finále skončím v menší nemocnici někde na okraji,“ zhodnotil. Dodal, že do hostivické ordinace, v níž pracoval, se mu za sebe podařilo najít záskok. K praxi lékaře se hodlá vrátit i po propuštění.

Teplická věznice slouží i jako vazební věznice, což podle Vězeňské služby ČR znamená, že je také věznicí pro nástup do výkonu trestu. Má kapacitu 81 míst pro vězně a dalších 80 pro vazebně stíhané. Do této věznice byl z Pankráce přesunut soudce Ondřej Havlín, kterého soud poslal do vězení za korupci a ovlivňování případů. Tamtéž si trest odpykával i bývalý senátor ODS Alexandr Novák odsouzený za přijetí úplatku. 

Rath: Deset milionů korun nemám

Rath ale nestihl v termínu zaplatit pokutu ve výši deseti milionů korun, kterou mu kromě pobytu ve vězení také uložil soud. „Kde bych ty peníze vzal? Nemám ani desetinu této částky. Stát mi navíc zadržuje 2,5 milionu korun, které mi přiřkl vrchní soud,“ řekl.

Výzvu k nástupu do výkonu trestu doručili policisté minulý týden, podle Ratha bylo nestandardní, že mu soudce neposlal dokument poštou. Pětidenní lhůtu na nástup označil za velmi krátkou. V pondělí Rath svoje výtky zopakoval s tím, že další odsouzení v kauze zatím obsílku nedostali. Mluvčí krajského soudu ale upozornila, že pětidenní lhůtu pro nástup do výkonu trestu odnětí svobody určuje soud ve všech případech. 

I po prvním pravomocném rozsudku nad Rathem pokračuje pátrání po penězích, které podle policie mohl ukrýt v zahraničí. Kriminalisté v některých dokumentech uvádějí, že může jít až o desítky milionů korun. Policie v rámci mezinárodní právní pomoci pátrá v několika zemích, jedná se například o Katar, Izrael nebo ostrov Jersey v Lamanšském průlivu.

Části svého majetku v Česku se David Rath v posledních letech zbavil. Žalobci opakovaně navrhovali pro Ratha a manžele Kottovy trest propadnutí majetku. Soud to ale odmítl s odůvodněním, že by šlo o trest nepřiměřeně přísný a nespravedlivý.

Krabice od vína s miliony korun

Soud poslal v Rathově kauze do vězení i bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra. Každý má zaplatit 15 milionů korun. Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici.

Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Policie ho zadržela v květnu 2012, když si tuto částku odnášel z domu Kottových v krabici od vína.

Kriminalisté obvinili Ratha z braní úplatků; stíháno bylo dalších deset lidí včetně Kottových. Než se případ dostal k soudu, uběhl necelý rok. Celou dobu zůstával Rath ve vazbě, z níž byl propuštěn až v listopadu 2013 po osmnácti měsících. Ústavní soud později uznal, že opakované prodlužování vazby porušilo Rathova práva, a ministerstvo spravedlnosti mu uznalo nárok na odškodné.

První verdikt padl už v roce 2015. Krajský soud Rathovi vyměřil 8,5 roku vězení. Debatovalo se ale o tom, jestli bylo možné použít jako důkaz policejní odposlechy, tedy klíčový důkaz v celé kauze. Vrchní soud v Praze v tomto konkrétním případě řekl, že odposlechy byly pořízeny nezákonně, a původní rozsudek zrušil. S tím ale nesouhlasili státní zástupci.

Stížnost k Nejvyššímu soudu podal i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Soud mu dal nakonec za pravdu. Podle Nejvyššího soudu byly odposlechy jako důkaz použitelné. Soud ale nemohl rozhodnutí vrchního soudu zrušit.

Případ tak znovu posuzoval prvoinstanční krajský soud, který loni v červnu rozhodl stejně jako poprvé: David Rath měl jít podle soudce na 8,5 roku do vězení.

Klíčový byl pravomocný rozsudek z letošního června, kdy vrchní soud sice opět neuznal odposlechy, Ratha ale shledal vinným, i když jen v části obžaloby. A to té, která se týkala zakázek na rekonstrukci Buštěhradu a gymnázia v Hostivici. Bývalý hejtman nakonec od soudu odešel se sedmiletým trestem vězení a s pokutou 10 milionů korun. Sedm let také nesmí působit v samosprávě.

Obstrukce a práva obžalovaných

Soudní proces s Rathem byl jedním z nejsložitějších případů polistopadové justice. Doba od podání obžaloby do pravomocného rozsudku přesáhla šest let, přesně trvala 1879 dní. Průměr u trestních kauz je přitom desetkrát kratší, konkrétně 181 dní. V Rathově případě proces protáhlo velké množství důkazů, především stovky hodin odposlechů, a také zásah Vrchního soudu, který odposlechy označil za nezákonné.

Konečný verdikt oddaloval i postup Rathovy obhajoby, která využívala řady možností, které obžalovaným dává trestní řád. Námitky podjatosti, které zdržely proces o několik měsíců, Rath podával opakovaně, trestní řád je totiž nijak neomezuje. Svou obranu bývalý ministr kombinoval i s civilními žalobami na soudce a státní zástupce, kteří jeho případ řešili.

„Věnovala jsem se případu po celých sedm let poté, co byl David Rath zatčený, a nenašla jsem jedinou věc, kdy bych mohla říct, že by to byl případ, který byl torpédován z politických důvodů,“ odmítla v pondělních Událostech, komentářích šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková, že by šlo o politický proces, jak jej už dříve označil i sám Rath.

„Využije všechny možnosti, které má. Tím, jak je ze své podstaty hráč, bude se to snažit dohrát až ke všem nejmožnějším soudním institucím. To, jak bude úspěšný, bych si vůbec nedovolila předjímat, každopádně důkazy, tak jak je policie nashromáždila, nepřipouštěly pochybnosti,“ dodala Slonková.

V průběhu procesu se Rath obsáhle vyjadřoval k většině důkazů, jeho výpovědi nebo závěrečné řeči přitom zabraly několik jednacích dní. Během pokračování procesu už začali soudci jeho projev přerušovat, pokud podle nich nemluvil k věci. Jinak ale nebyl nijak omezován, i když mluvil třeba o tom, že ho soudce Robert Pacovský musí nenávidět. I to podpořilo úvahy nad možnými změnami trestního řádu.

Před případnými změnami ale varují advokáti. „Pro nás jako obhájce jsou to úvahy poněkud nebezpečné, protože jedna kauza, kdy je jeden obžalovaný obstruktér, pokud se to tak dá nazvat, může vést k tomu, že naopak dojde ke krácení práv takovým způsobem, že se vychýlí rovnováhy stran řízení,“ uvedl advokát a člen Unie obhájců Ondřej Múka.

Soud projednává druhou korupční větev

Rath a Kottovi figurují i v takzvané druhé větvi korupční kauzy. Politik si podle obžaloby spolu s Kottovými domlouval úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.

„Omílá se tam totéž, za co už jsem byl potrestaný. Je možné, že mi v této větvi přidají ještě půl roku trestu,“ zhodnotil v pondělí před nástupem do vězení Rath. Dodal, že k soudu v této kauze bude chodit, „pokud to bude mít smysl“, ale dosud to podle něj smysl nemělo.