Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
Na jednoho důchodce na konci března pracovalo 2,65 poplatníka. Podíl mírně roste od roku 2018 a nyní poskočil výrazněji – avšak jen díky povinné evidenci takzvaných dohodářů.
Trend bude do budoucna opačný, největší zlom podle demografů přijde po roce 2040. „To budou do důchodu postupně odcházet silné populační ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století. Naopak noví pracující budou slabé ročníky narozené někdy před deseti lety,“ vysvětluje odborný asistent katedry demografie pražské VŠE Tomáš Fiala. V budoucnu by tak na jednoho důchodce připadali dva poplatníci.
Trend může zvrátit vyšší porodnost nebo migrace. To ale podle Fialy nemusí být jednoduché, protože „porodnost klesá v celé Evropě, tudíž o migranty bude zájem i jinde“. „Jde o to, co jim může nabídnout naše země a jak je motivovat,“ říká expert.
Hluboké schodky jsou pro důchodový systém typické dlouhodobě. Naposledy stát na penze vybral víc, než vyplatil, v letech 2018 a 2019. Oproti loňsku ale nyní schodky každý měsíc klesají.
V závěru roku ministr práce počítá se zhruba jedenáctimiliardovým deficitem. „V příštím roce bychom mohli být někde kolem vyrovnané bilance příjmů a výdajů důchodového systému. Je to samozřejmě díky nízké nezaměstnanosti, slušnému tempu růstu mezd a platů a taky díky krokům, které jsme udělali v rámci důchodové reformy,“ tvrdí Jurečka.
„Nejsou to žádné změny důchodových parametrů, které tato vláda přinesla, protože ty mají účinnost až třeba od roku 2026 a později, než měříme v tuto chvíli,“ namítá ale místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
