Letní čas bude začínat a zase končit dalších pět let, vyplývá z návrhu zveřejněného vládou

Přirozený středoevropský čas a letní čas se budou nejspíše pravidelně střídat dalších pět let. Evropská unie původně počítala s ukončením každoročních posunů, ale členské státy se nedohodly, čím by se chtěly dál řídit. Nakonec přišel návrh nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět vždy od konce března do konce října do roku 2026. Podklady zveřejnila vláda.

Ukončení střídání přirozeného a letního času schválil Evropský parlament v roce 2019 s předpokladem, že naposledy se budou hodinky přeřizovat letos. V mezidobí se měly členské státy Evropské unie dohodnout, zda se chtějí dál řídit časem přirozeným, nebo zimním. Od počátku však bylo patrné, že se shoda bude hledat obtížně, a nakonec její hledání prakticky ukončila koronavirová pandemie.

„Další jednání k této problematice od prosince 2019 nepokračují a není jisté, zda a kdy budou pokračovat,“ uvedlo v podkladech k navrhovanému nařízení ministerstvo práce a sociálních věcí.

Návrh počítá s tím, že se i v příštích letech bude zavádět a rušit letní čas ve stejných termínech jako dosud, začne tedy poslední březnovou neděli a skončí poslední říjnovou neděli. Konkrétně letní čas příští rok potrvá v celé EU od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.

Evropská komise se začala zabývat návrhem na zrušení každoročních časových posunů kvůli sílící kritice, která zněla od široké i odborné veřejnosti včetně europoslanců. Ve veřejných konzultacích, které vyhlásila – tedy celoevropské anketě – dostala 4,6 milionu odpovědí a 84 procent respondentů bylo pro zrušení změn času. Původní návrh směrnice počítal s jejich ukončením již v roce 2019, než prošla Evropským parlamentem, posunul se termín na letošek.

Odborníci se k problematice každoročního zavádění a rušení letního času veřejně vyjadřují především v období kolem posunů, obvykle poukazují na dopady na lidské zdraví a dlouhé přizpůsobování novému času. Posuny nakonec pokračují hlavně proto, že není ve společnosti – evropské, ale ani české – shoda na tom, zda si potom ponechat přirozený, nebo letní čas.

Podle průzkumu z roku 2018 sice mezi respondenty, kteří měli jasno v tom, kterým časem by se chtěli řídit, převažovali ti, kteří by preferovali celoroční letní čas, ale zároveň netvořili většinu dotázaných. Argumenty zastánců celoročního letního času se týkají toho, že je díky němu večer déle vidět a při zachování středoevropského času celý rok by například na konci letních prázdnin zapadalo slunce již v sedm hodin večer.

Naopak zastánci přirozeného středoevropského času se obávají toho, že zejména v zimě by se při celoročním trvání letního času příliš pozdě rozednívalo. Například na Mikuláše by slunce vycházelo až krátce před devátou dopoledne. Odkazují na zkušenost z Ruska, které počátkem minulého desetiletí zavedlo celoroční letní čas, ale kvůli pozdnímu zimnímu rozednívání se nakonec vrátilo k času standardnímu, který odpovídá jednotlivým časovým pásmům. Například podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by v důsledku mohlo být ponechání letního času po celý rok „mnohem větší problém než ponechání střídání času“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 29 mminutami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpěvačka Lenny dokončila nové album, vydá ho v září

Zpěvačka Lenka Filipová, známá jako Lenny, dokončila nové studiové album. Slibuje, že na něm bude rockovější. Vydá ho koncem září, ke třem skladbám už zveřejnila videoklipy. I nadále v textech zpívá anglicky o věcech odpozorovaných kolem sebe, je však znát odklon od popovějších písní. Dokládá to letní, rockově laděný song Casanova.
před 2 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Národní koalici proti suchu povede Babiš, členy budou i ministři a experti

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.
01:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Antimonopolní úřad potvrdil vysoké pokuty za kartel stravenkových firem

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.
10:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
10:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.