Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
Mařiče energie vyrovnávají výkyvy v distribuční síti. Když třeba hodně svítí slunce a zároveň fouká, solární panely a větrné elektrárny běží na plný výkon a pro nadbytečnou vyrobenou energii se tak musí hledat využití. Cena takové elektřiny pak jde do minusu, což se nevyplatí. Mařiče fungují podobně jako velké fény, tedy mění elektřinu na horký vzduch, který většinou bez užití vyfukují do okolí. V poslední době distributoři pozorují nárůst žádostí o jejich připojení do sítě.
Drábová uvedla, že mařiče nejsou nic nového. „Ta soustava je potřebuje. Ale ne v množství, se kterým se teď uvažuje. (...) To mi přijde úchylné, uvažovat o tom, že přetoky nebo přebytečné megawatty, gigawatty takhle nevyužiju,“ řekla.
Miko s jadernou inženýrkou souhlasí. „Pro provozovatele je vlastně výhodné to dělat. (...) Ale není to výhodné ani pro systém, ani pro společnost. Tady se úplně ztotožním s tím pojmem úchylné, když máme možnosti řešit ten problém jinak,“ prohlásil. Zmínil pak například akumulaci tepla do vody nebo výstavbu bateriových úložišť.
Prý by potenciálně šlo v době, kdy je cena elektřiny záporná nebo nulová, za ni těžit kryptoměnu bitcoin, dodala Drábová. Podle ní by se tématu mohli chopit třeba Piráti, kterým je svět počítačů a moderních technologií blízký.
Dostavba Dukovan se prodraží, myslí si experti
Hosté Otázek se věnovali také plánované výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany. Mělo by se jednat o největší tuzemskou zakázku v historii. Náklady vycházejí při současných cenách na 400 miliard korun. V příštích třech až pěti letech by ČEZ měl jednat také o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Smlouva na dokončení Dukovan by měla být podepsána s korejskou společností KHNP do konce letošního března.
Podle Drábové nesejde na tom, zda se termín podpisu stihne. „Tolik let jsme strávili diskuzemi o tom, kdo, jak, co, s kým, s kým ne, že dva tři měsíce fakt nehrají roli,“ podotkla. Zároveň silně pochybuje, že se projekt vejde do 400 miliard korun. „Nikdo, slovy nikdo, ani ten korejský dodavatel, neví, co po cestě potká a co tu cenu zvýší. Jestli tam bude desetiprocentní navýšení ceny, tak to bude velký úspěch,“ myslí si.
S tím souhlasí i Miko. „Když se podíváme na to, jak se vyvíjela v podstatě jakákoli investice do reaktorů, tak ta původní vysoutěžená suma prakticky nikdy (...) nebyla dodržena a vždy byla vyšší, někdy dramaticky,“ řekl.
V období, kdy se budou reaktory budovat, pak bude hrát klíčovou roli zvýšení využívání paroplynových elektráren, uvedli odborníci. Podle Drábové však nejsou pro provoz těchto elektráren nastaveny adekvátní podmínky a je třeba provést změny legislativy.
Miko dodal, že pokud by bylo možné snížit tlak na paroplynové elektrárny, umožnilo by to efektivněji rozložit zátěž a zaručit, že přechodné řešení bude v souladu s dlouhodobými energetickými plány Česka.
Loni se k elektrickým rozvodům připojilo téměř 45 tisíc nových zdrojů o celkovém výkonu asi tisíc megawatt. Přibližně tolik vyrobí jeden blok jaderné elektrárny Temelín. Velký zájem je o obnovitelné zdroje elektřiny, například větrné elektrárny. Celková tuzemská výroba elektřiny loni přitom opět klesla: podle dat regulátora na necelých sedmdesát čtyři terawatthodin. To je nejméně od roku 2000. Česko totiž dál šetří – nevyužívá tolik emisní zdroje, ale kvůli malému růstu ekonomiky se snížila i poptávka firem.
