Povinné zavedení nových vzdělávacích programů se odloží o rok, řekl Plaga

Základní školy měly začít podle nového vzdělávacího programu povinně učit v prvních a šestých třídách od září 2027, dobrovolně mohly od září 2025. Pro předškolní vzdělávání měly být rámcové vzdělávací programy povinné od letošního září.

„Bohužel situace je horší, než vypadala. Nejde mi o to, abychom fiktivně jako předchozí vláda naplňovali programové prohlášení. (…) Ale aby skutečně došlo k proměně výuky na školách v každé jednotlivé třídě, tak musím konstatovat, že posunu termín náběhu o jeden rok, tedy se posune účinnost o jeden rok,“ řekl Plaga s tím, že půjde nejen o základní vzdělávání, ale i pro předškolní.

„Rozhodně nechápejme tento rok tak, že něco zastavujeme, naopak práce na tom, aby se reforma obsahu moderního vzdělávání 21. století propsala do každé jednotlivé třídy, vyžaduje soustředěnou podporu ze strany ministerstva,“ podotkl Plaga s tím, že zároveň vyjadřuje respekt všem, kteří se na přípravě podíleli.

Problém podle něj nebyl v nich, ale v tom, že ze strany vedení ministerstva nebyl proces dostatečně řízen a bylo do něj „neodborně vstupováno“. „Toto chci napravit, chci nastavit jednoznačnou strukturu řízení. Chci, aby se na tom podíleli všichni aktéři, kteří doposud nebyli vyslyšeni. Neznamená to, že všechny jejich připomínky zapracujeme, ale že s nimi o tom budeme diskutovat a vysvětlíme jim, proč se nějak postupuje,“ dodal.

Revize se podle Plagy nezastavuje

Co se týká pilotních škol, které už změny ve vzdělávacích programech testovaly, Plaga řekl, že se revize jako taková nezastavuje. „Podněty ze škol, jak revizi upravit, jsou pro mě cenné, budu velmi rád, když jednotlivé školy budou jednotlivé prvky do systému nasouvat a budou nám v rámci pokusného ověřování dávat zpětnou vazbu,“ podotkl.

Podle něj se tyto školy nemusejí bát „zásadního překopání rámcových vzdělávacích programů“. „Naopak mi principiálně jde o upřesnění a lepší orientaci škol v tom, co tím básník chtěl říci na úrovni rámcového vzdělávacího programu a jak se to má propsat do školního vzdělávacího programu a konkrétně do výuky,“ dodal.

Nový vzdělávací program schválený Bekem měl přinést například povinnou výuku angličtiny od první třídy, nyní je první cizí jazyk povinný od třetího ročníku. Zavést má také povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy, nyní je nejpozději od osmé.

To v minulosti Plaga kritizoval. Opakovaně říkal, že by měl být druhý cizí jazyk povinně volitelný. Škola by ho tedy musela nabízet, žáci by si ho mohli vybrat. „Tam zatím všechny studie odborníků, které jsem viděl, směřují k tomu, že bychom se vrátili k tomu povinně volitelnému druhému cizímu jazyku, který je vnímán odborníky jako smysluplnější varianta,“ řekl.

Uvedl, že do toho nebude primárně zasahovat a vtělovat své pocity, chce názor odborníků. To, jaké oblasti se budou v diskusi otevírat, by chtěl vědět do dvou měsíců.

Berki: Není to taková tragédie, jak se pan ministr snažil líčit

Místopředseda poslaneckého klubu STAN a člen sněmovního výboru pro vzdělávání Jan Berki (SLK) poznamenal, že od začátku bylo plánováno, že pilot, který se nyní spouštěl na rok, má především poskytnout zpětnou vazbu o tom, co všechno je potřeba a jestli je vůbec daný návrh takto přenositelný.

„To, že se to odkládá o rok, není podle mě zas taková tragédie, jak se pan ministr snažil líčit. Je to scénář, se kterým se dopředu počítalo, pokud by ten pilot skutečně ukázal, že podpora není v tuto chvíli dostatečná,“ podotkl a zmínil, že vyjádření Plagy o tom, že programy nebyly správně řízeny, mu přijde spíše jako politické prohlášení.

„Jasně, nebylo vše optimální, na druhou stranu ve chvíli, kdy máte proces, který se snažil zapojit více hráčů s různými názory, tak není úplně jednoduché z toho vydestilovat něco, co by všichni přijímali, proto tam byl ten pilot,“ podotkl a dodal, že ministerstvo také neřeklo, jaká je zpětná vazba pilotu. „To považuji za velmi důležité pro další rozhodování. Aby nebylo jen od stolu a politické, aby skutečně bylo založeno na zkušenosti, která tam je,“ uvedl.

Zajíc: Školy získaly čas

Prezident Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc uvedl, že rozhodnutí Plagy bylo správné. Školy podle něj nyní získaly čas na to, aby se mohly lépe připravit a stát získal čas na to, aby lépe připravil materiály. Zajíc v souvislosti s výrokem Plagy o nedostatečném řízení ze strany ministerstva podotkl, že příprava byla „občas trochu nesystematická“. „Některé věci nás překvapily, zároveň nebyla řada věcí dotažena úplně do konce, takže je dobře, že teď bude čas na dodělání,“ podotkl.

V souvislosti s novými vzdělávacími programy Zajíc řekl, že „v podstatě jde o to, že školy by měly změnit styl práce“. „Měly by se více zaměřit na to, aby si žáci osvojili určité kompetence, které budou potřebovat pro svůj život. Ale nemůže to být jen o těch kompetencích. Musí to být zároveň i o tom, že ty kompetence budou podpořeny určitými vědomostmi a školy musí nastavit svůj program tak, aby to bylo ve prospěch žáků,“ uvedl.

Povinná výuka angličtiny od první třídy, jak ji navrhoval exministr Bek a Plaga ji kritizuje, podle Zajíce v principu „až tak špatná není.“ Problém je ale podle něj v tom, že v současné době není dostatek kvalifikovaných učitelů, kteří by byli tento předmět schopni učit. „Do prvního ročníku by měli jít ti nejschopnější učitelé, aby děti získaly vztah k jazyku. (...) Je to i o personální otázce a o dalších věcech, jako jsou podpůrné materiály,“ uvedl.

Gargulák: Je to dobrý krok

Také podle Karla Garguláka z PAQ Research je Plagovo rozhodnutí dobrý krok. „Samotné kurikulum potřebuje pojmové a koncepční vyladění napříč vzdělávacími oblastmi a předměty, nikoli však zásadní obsahové změny,“ napsal.

Je podle něj nutné jasně a závazně vymezit očekávané výsledky učení, na to podle něj navazuje tvorba modelových školních vzdělávacích programů či učebních materiálů. Zároveň je podle něj zásadní začít sledovat výsledky všech žáků ve třetí, páté a deváté třídě. Důležité je podle něj získávat zpětnou vazbu o tom, jak se daří naplňovat cíle vzdělávacího programu.

Programový ředitel neziskové organizace EDUin Miroslav Hřebecký uvedl, že Plagovo rozhodnutí má pozitiva i negativa. Je podle něj potřeba docílit změny v myšlení učitelů. Míní, že se učitelům nepodařilo vysvětlit, proč by se mělo kurikulum měnit. Z tohoto pohledu podle něj dává smysl povinné zavedení změn odložit. Negativem odkladu podle něj je, že je mnoho učitelů z revize RVP znechuceno. Hrozí, že na změny rezignují, uvedl.