Organizace Post Bellum spustila výukovou platformu storyON, která se zaměřuje na dějiny 20. století. Je určená žákům vyšších ročníků základních škol a středoškolákům. Učitelům zdarma nabízí videa s pamětníky z archivu Paměti národa, pracovní listy i metodické návody k vedení vyučovacích hodin. Projekt vznikal tři roky a čerpá z archivu, který obsahuje více než patnáct tisíc pamětnických výpovědí.
Žáci hledají odpovědi na otázky také ve vzpomínkách lidí, kteří historické události sami zažili. „Já si myslím, že tohle je nejefektivnější cesta, jak se o tom můžeme dozvědět, protože to jsou lidé, kteří s tím mají přímou zkušenost,“ řekla studentka Gymnázia Jana Nerudy Kateřina Halíková. Vyprávěním pamětníků ale hodina nekončí. V pracovních listech žáci propojují jejich vzpomínky s historickými fakty.
Platforma byla spuštěna se třemi lekcemi. První se zaměřuje na komunistický převrat v Československu v roce 1948, druhá na invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Třetí lekce se věnuje sametové revoluci v roce 1989.
Každá lekce obsahuje kromě videa a pracovních listů také historický kontext a metodické materiály pro vyučující. Paměť národa navíc učitele propojuje, aby si mohli vzájemně předávat zkušenosti.
Osobní příběhy mají žákům pomoci pochopit, jak historické události zasahovaly do života jednotlivců. „Uvědomíte si, jak ti lidé reagovali, a přes toho obyčejného člověka poznáte tu historii,“ řekla učitelka Gymnázia Jana Nerudy Anna Kulhánková.
Moderní dějiny s mezerami
Podle České školní inspekce mají žáci ve znalostech moderních dějin mezery. „Čím blíže je historie současnosti, tím více slábnou znalosti našich žáků v moderních dějinách,“ poznamenal ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Vyučující nám opakovaně říkali, že by s pamětnickými příběhy z archivu Paměti národa rádi pracovali sami, rychle a zdarma. Na platformě storyON si vyberou lekci podle tématu, délky hodiny i věku studujících a mohou ji rovnou použít ve třídě,“ uvedl vedoucí metodického vývoje platformy Tomáš Spáčil.
„Plníme si tím sen, pětadvacet let sbíráme výpovědi starých lidí, ti se na nás obrací, abychom jejich příběhy přenesli i do výuky,“ řekl ředitel organizace Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.
Příběhy pamětníků zůstávají
Archiv Paměti národa obsahuje více než patnáct tisíc pamětnických výpovědí. Z vybraných svědectví tvůrci sestavují přibližně desetiminutová videa, která jsou součástí jednotlivých lekcí. Mnozí pamětníci už nežijí, jejich příběhy ale zůstávají. „Jsou rádi, že si s nimi někdo povídá, že je někdo poslouchá, že pro tu společnost jsou ještě nějak cenní,“ uvedla spoluautorka projektu storyON Magdaléna Sadravetzová.
Příběhy podle Kroupy umožňují nejen poznat minulost, přinášejí i poznání sebe sama. Vedou totiž k zamyšlení nad tím, jak bychom se v podobně obtížných situacích zachovali my. „Příběhy nás také mohou přivést k pochopení, jak důležitá je pro nás svoboda a demokracie a že dějiny se týkají nás všech. Že my sami můžeme něco udělat, že každý z nás může být hybatelem světa,“ řekl Kroupa.
Paměť národa chce příběhy pamětníků dostat do běžné výuky na všech školách. Podle Spáčila by na platformě měla každé dva měsíce přibývat nová lekce. Připravované materiály se zaměří na Chartu 77, kolektivizaci v Československu a holocaust.
