Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) považuje za neudržitelné, že peníze obcí a krajů leží neúčelně na bankovních účtech. „Stát z toho v podstatě nemá nic.“
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková mu oponuje. Poukazuje na to, že města a obce se snaží investovat, ale trpí nejistotou ohledně rozpočtového určení daní. „Nikdy nevíme, jak se rozhoupe. Ač vláda slíbila, že nebude sahat na daně, tak vidíme, jak se to turbulentně neustále mění.“
Spor o rozdělování daní
Vláda v květnu schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, jejímž cílem je mezi jiným posílení daňových příjmů krajů. Proti novele ale vystoupil například Svaz měst a obcí i část koalice. „Jasně bylo slíbeno, že to bude neutrální vůči obecnímu rozpočtovému určení daní. Opak je pravdou, 95 procent obcí a měst půjde do minusu,“ uvedl svaz ve svých tiskových materiálech.
Zástupci měst a obcí chtějí o penězích mluvit i na schůzce s premiérem. Samosprávy tvrdí, že úprava předložená ministerstvem financí připraví 5,5 tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy.
Ministerstvo chce, aby se při rozdělování peněz ze sdílených daní vycházelo místo dat statistického úřadu z registru osob. „Registr obyvatel je přesnější, protože ČSÚ dopočítával ta data zhruba v 10 procentech. Máme za to, že se má vycházet z reálného počtu obyvatel té které obce,“ hájí nový přístup místopředseda poslaneckého klubu Michael Kohajda (KDU-ČSL).
Návrh se však nelíbí ani části vládní koalice. „Není možné takto zásadně měnit rozpočty. Neříkám, že všech obcí, ale některých obcí a měst by se to opravdu dotklo poměrně zásadně – někde okolo deseti procent. Tvrdíme, že je potřeba najít takovou shodu, aby ty obce nebyly poškozeny,“ uvedla poslankyně STAN Michaela Šebelová. Také starosta Třebíče Pavel Pacal (STAN) očekává, že by to pro jeho město znamenalo méně peněz.
Zástupci samospráv navrhují dopady na některé obce zmírnit. Víc mají dostat například ty, které podporují podnikání. Část koalice je pro. Ministr financí chce o změnách jednat. Trvá ale na rozpočtově neutrální variantě. „Pojďme se bavit a třeba najdeme nějaký model, který bude řešit procesní stránku a zároveň nepřipraví obce o tolik financí,“ navrhuje člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS).
Místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová říká, že Svaz měst a obcí, který také připravil svůj protinávrh, musí s ministerstvem financí domluvit variantu, která bude vůči městům a obcím neutrální.
Úvodní debatu o penězích pro samosprávy zatím poslanci nedokončili. Vrátí se k ní pravděpodobně v září. Během podzimu se chce koalice dohodnout i na případných úpravách.
