Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6, nebo 6,6 miliardy korun navíc.
Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda měla rozhodovat ve středu.
„My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme. Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů,“ uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Zvýšení platů od ledna
Podle premiéra Fialy se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. „Je shoda, že to uděláme,“ ujistil předseda vlády.
O kolik se platy upraví, se pak stanoví podle vývoje ekonomických ukazatelů. Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Od září si podle návrhu ministerstva práce mělo polepšit asi 430 300 z nich, zbytek pak od ledna.
Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. „Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun,“ uvedl Fiala.
Premiér řekl, že ve srovnání s rokem 2021 má letos školství o 35 miliard korun víc. Resort hospodaří s výdaji asi 273 miliard korun. Podle školských odborů je potřeba příští rok kvůli růstu platů a financím pro školy a univerzity posílit sumu o šestnáct až sedmnáct miliard korun.
Fiala podotkl, že Česko plní požadavek takzvaných maastrichtských kritérií, že deficit nepřekračuje tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Upřesnil, že letos schodek činí 2,3 procenta a příští rok by měl být nižší. „Z pěti procent jsme to snížili na dvě procenta. To není špatné,“ míní. Podle něj přitom Česko investuje do obrany, silnic, energetiky či právě školství.
Kritici vládě vytýkají, že neplní svůj původní slib o snižování deficitu ročně o procento HDP, tedy o víc než sedmdesát miliard korun. Někteří ekonomové poukazují na to, že i přes růst ekonomiky se Česko zadlužuje a přibývá povinných výdajů. „Je rozdíl, zda se člověk zadluží na dovolenou, nebo na bydlení. My si chceme vzít hypotéku na investice,“ přirovnal Fiala.
Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu na další rok do konce srpna. Kabinet ho pak musí sněmovně poslat do konce září.
Fiala: Síkela má předpoklady obstát ve výběru eurokomisaře
V pořadu Partie premiér Fiala také sdělil, že Síkela má předpoklady k tomu, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře a byl dobrým kandidátem. Uvedl, že on i další členové vlády dělají vše pro to, aby Česko získalo silné ekonomické portfolio.
Podle Fialy je potřeba brát v potaz okolnosti, které jsou důležité v evropském prostředí. Síkela je členem vlády, působil ve vysokých pozicích v byznysu a bankovnictví, dlouhodobě žil v zahraničí, řídil zasedání ministrů v době energetické krize za českého předsednictví, vyjmenoval předseda vlády. „To jsou všechno faktory, které podle mě pozitivně hrají ve prospěch celkového úspěchu,“ míní. Podotkl, že o silné ekonomické portfolio stojí i ostatní členské země. Jasno o rozdělení bude nejpozději v polovině září, řekl.
Většina států už své kandidáty a kandidátky navrhla. Je mezi nimi šestnáct mužů a šest žen včetně předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové. Podle serveru Politico vlády zemí EU jasně ignorují požadavek šéfky unijní exekutivy, která chtěla od států návrh muže a ženy kvůli možnému výběru pro rovnoměrné zastoupení v Komisi.
Fiala v Bruselu s předsedkyní Evropské komise jednal 19. srpna. V neděli na Primě řekl, že ji informoval i o tom, že Česko mělo původně tři kandidáty včetně ženy a jak dospělo k výsledné nominaci.
Budoucí eurokomisaři či eurokomisařky musí projít takzvaným grilováním, tedy několikahodinovým slyšením před europoslanci. Cílem je zjistit, zda jsou dostatečně kompetentní pro výkon funkce. Podle vnitřních pravidel europarlamentu by se měla pozornost věnovat i vyváženému zastoupení žen a mužů. Podle serveru Politico to budou mít slabí mužští kandidáti těžké a mnohé z nich čeká odmítnutí.
