Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).

Za bývalé vlády SPOLU a STAN mohla přímá dotace činit až čtyřicet procent při splnění konkrétních požadavků a celkově v kombinaci se zvýhodněným úvěrem mohla podpora pokrýt až devadesát procent investice.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) zopakovala, že na výstavbu dostupného bydlení bude vyčleněno dalších téměř šest miliard korun. Peníze pochází z evropských fondů, z národního rozpočtu budou následně peníze vyčleněny na dofinancování projektů a poradenství. Výzvy by mohly být vypsány koncem letošního roku a začátkem příštího roku by mohl začít příjem žádostí.

Stát zároveň dal 2,2 miliardy korun, které získal díky některým emisním povolenkám, na doplacení původně vyčleněné částky programu dostupného bydlení. Stát dříve vyčlenil sedm miliard korun a z těchto peněz se podle Mrázové staví nebo bude stavět zhruba 2300 bytů. Zájem byl ale vyšší a o podporu se přihlásily projekty za osmnáct miliard korun.

Příjem žádostí byl pozastaven

Příjem žádostí byl proto v minulém roce pozastaven. „Visí nám tedy v území zhruba 123 projektů za 10,3 miliardy korun, které jsou připravené včetně stavebního povolení, z čehož více než polovina by měla být realizována českými obcemi,“ uvedla Mrázová.

Náměstek na MMR Filip Endal uvedl, že se úřad snažil nastavit podmínky co nejvíce podobné původní podobě nastavené bývalou vládou. Zcela to ale nebylo možné, protože nově vyčleněných šest miliard pochází z různých programů, které mají rozdílné podmínky pro čerpání. Bylo tedy nutné se jim přizpůsobit a nové podmínky nastavit více individuálně.

Největší podporu budou moci získat kraje, které byly dříve závislé na těžbě uhlí, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Projekty v těchto regionech budou moci získat přímou dotaci až do třiceti procent, zatímco v ostatních krajích to bude 25 procent a v Praze patnáct procent. Zvýhodněný úvěr bude mít splatnost až 40 let se sazbou aktuálně okolo procenta za rok. Záležet ale bude na sazbě Evropské komise pro Českou republiku.

Peníze z evropských zdrojů

Nově vyčleněných šest miliard podle náměstkyně ministryně Olgy Nebeské pochází z evropských zdrojů, které Česko chce stihnout dočerpat. MMR tedy rozhodlo o jejich přesunu z jiných agend. Peníze pochází například z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) či programu Spravedlivé transformace. Z IROP na dostupné bydlení bude přesměrováno zhruba 2,9 miliardy korun a ze Spravedlivé transformace tři miliardy.

Program Spravedlivá transformace si dává za cíl rozvíjet regiony, kde se dříve těžilo uhlí. Peníze vyčleněné na dostupné bydlení z tohoto programu budou směřovat pouze do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Podle Nebeské bude suma rozdělena mezi kraje podle jejich schopností a možností o dotace žádat. Moravskoslezský kraj má potenciál získat na výstavbu 1,7 miliardy korun, Ústecký miliardu a Karlovarský zhruba 200 milionů. Praha by mohla získat z nově vyčleněných peněz 1,13 miliardy korun a zbývající část, tedy necelé dvě miliardy korun, by mohly směřovat do zbytku republiky.

Zájem o výstavbu dostupného bydlení ale podle dat SFPI výrazně převyšuje současné částky, které jsou na vznik bytů vynaloženy. Regionální poradenská centra podle ředitele SFPI Daniela Ryšávky evidují připravované projekty v režimu dostupného nájemného bydlení za 56 miliard korun. Z toho by mohlo vzniknout 950 projektů s až 16 750 byty. Průměrná stavba by měla asi devatenáct bytů.

Momentálně jsou také připravené projekty se stavebním povolením do roku 2026 za čtyřicet miliard korun, což by podle Ryšávky představovalo 11 700 bytů, které by se mohly okamžitě začít stavět či rekonstruovat. Po roce 2026 povolení těmto stavbám ze zákona propadnou a bylo by nutné je obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 6 mminutami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
19:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Minutu po minutěNejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
13:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
18:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
17:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
15:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
15:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.