K zářijovým maturitním zkouškám se letos přihlásilo téměř 18 tisíc středoškoláků, z toho zhruba jen každý sedmý skládal zkoušku v řádném termínu. Společnou částí maturity neprošlo 38 procent studentů, v testu z matematiky nebo německého jazyka neuspělo přes 70 procent maturantů. Vyplývá to z dat Cermatu.
V případě zkoušky z českého jazyka necelým třem stovkám studentů pomohlo zrušení sporné otázky, kterou za neplatnou označila Nezávislá odborná komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Didaktický test z českého jazyka psalo v září 8161 studentů. Neúspěšnost byla 27,8 procenta. Z cizích jazyků skončila nejhůře němčina, v ní neuspěly téměř tři čtvrtiny maturantů. Výsledky testů z anglického jazyka byly o poznání lepší – prošlo 70 procent maturantů. Zatímco zkoušku z angličtiny psalo přes pět tisíc středoškoláků, k testu z francouzského jazyka se jich přihlásilo v podzimním termínu jen pět, ke španělskému jazyku jen dva.
„Při interpretaci výsledků je nutné brát v potaz jednak relativně nízký počet přihlášených žáků, jednak specifickou strukturu žáků s vysokým zastoupením maturantů konajících opravné a náhradní zkoušky,“ upozorňuje tiskový mluvčí Cermatu Marek Lehečka. Pokud se přičtou k výsledkům podzimních maturit data z jara, celková neúspěšnost maturantů ve společné části zkoušky je necelých devět procent.
Díky sporné otázce odmaturovalo o 295 studentů více
Při letošních zářijových maturitách shledala Nezávislá odborná komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) podúlohu 18.4 v didaktickém testu z českého jazyka jako neplatnou. Celkově test z českého jazyka psalo přes osm tisíc maturantů. Díky tomuto rozhodnutí jich test zvládlo o 295 více. „NOK doporučuje uznat v této podúloze všem žákům obě nabízené možnosti i neuvedení žádné z nabízených možností,“ stojí v posudku komise.
V úloze měli maturanti na základě daného textu rozhodnout, zda mezi vznikem samostatného Československa a uzákoněním podoby československé státní vlajky uplynuly méně než dva roky. V textu byl uveden pouze druhý údaj, a to březen 1920. První ověřoval dějepisnou znalost maturanta.
Pokud student vycházel čistě z textu úlohy, odpověděl ne. Pokud si za vznikem Československa domyslel říjen 1918, odpověděl ano. „Formulace 'jednoznačně vyplývá z výchozího textu' může být v kontextu dané úlohy diskutabilní,“ upozornila komise na zadání úlohy.
„Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání neprovedlo a ani neplánuje kvůli nejednoznačné úloze žádné personální změny. V součinnosti s MŠMT však již došlo k dohodě o rozšíření kontroly budoucích testů o odborníky z jiných institucí, aby bylo sníženo riziko opakování podobné chyby v budoucnosti,“ řekl v souvislosti se spornou úlohou mluvčí Cermatu Lehečka.
Do konce září bylo možné podat žádost o přezkoumání didaktického testu nebo rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. „K dnešnímu dni jsme MŠMT poskytli součinnost u 507 žádostí. Nejčastěji se jednalo o zkoušky z českého jazyka a literatury a anglického jazyka,“ dodal Lehečka. Ministerstvo má nyní 30 dnů na přezkum.
Z němčiny propadla celkově pětina maturantů
Největší problémy maturantům jako v předešlých letech dělal německý jazyk. Podle souhrnných výsledků jarního a podzimního termínu v testu z němčiny neuspěl každý pátý student.
Z dat Cermatu je možné sledovat dlouhodobý pokles výběru matematiky ve prospěch cizího jazyka. Výjimkou nebyl ani letošní rok, kdy si matematiku vybralo 12 414 maturantů. V posledních tří letech se počet pohyboval mírně nad 13 tisíci.
Z angličtiny letos maturovalo o 1315 studentů více než minulý rok. Tyto testy dopadly o něco hůře než v předchozích třech letech, neodmaturovalo 4,2 procenta středoškoláků. Ve španělském jazyce zvládlo didaktický test všech 152 maturantů, jako jediný měl stoprocentní úspěšnost.
