Lidé budou moci od září zažádat o finanční podporu na výměnu kotlů třetí, čtvrté a páté emisní třídy. V současné době mohou čerpat dotace pouze na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy. Takzvané kotlíkové dotace, které rozdělovaly kraje, na podzim skončí a podporu poskytne program Nová zelená úsporám (NZÚ). Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí. Zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti zůstane, o výměnu kotlů budou moct žádat z programu Nová zelená úsporám Light. Změny v podpoře pro výměnu kotlů představilo ministerstvo životního prostředí.
Takzvané kotlíkové dotace mohou lidé čerpat do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Poté budou dotace nižší o desítky tisíc korun. U tepelných čerpadel bude nově výše podpory až 130 tisíc, na pořízení kotle na biomasu bude dotace až 90 tisíc a na topidla pětatřicet tisíc korun. Dotace v současné době může dosáhnout až 95 procent způsobilých výdajů, a to až do výše 180 tisíc korun podle typu nového zdroje.
Pro domácnosti s nižšími příjmy, které nestihly vyměnit zastaralé kotle a v následující topné sezoně je nemohou legálně provozovat bez rizika pokuty, je k dispozici program NZÚ Light. Pokud budou mít o výměnu alespoň zažádáno, budou k tomu kontroloři přihlížet. „Výše podpory na výměnu kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy a nově i uhelných kotlů vyšších emisních tříd například za moderní kotel na biomasu bude 110 tisíc a za tepelné čerpadlo až 150 tisíc korun,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Nově se nízkopříjmovým domácnostem otevře možnost výhodněji vyměnit i další neekologické zdroje vytápění, například kotle na topné oleje, elektrické vytápění, stará lokální topidla nebo plynové kotle. Na to mohou získat dotaci ve výši až 50 tisíc korun.
Zájem o kotlíkové dotace stoupá
Jedná se o prostředky z Národního plánu obnovy, které je možné využít pouze do konce příštího roku, celková alokace jsou dvě miliardy korun a výše dotace bude nižší, než je tomu ve stávajících kotlíkových dotacích. Domácnostem budou pomáhat poradci Místních akčních skupin (MAS), EKIS a M-EKIS. Více než sedm set poradců, kteří jsou vyškoleni, bude zdarma pomáhat domácnostem seniorů a lidem s příspěvkem na bydlení či invalidním důchodem se zajištěním žádostí v programu NZÚ Light.
V posledních měsících stoupá zájem o kotlíkové dotace. „Od června 2023 do května 2024 si žádost podalo 4172 domácností za 626 milionů korun, což je v průměru 347 žádostí měsíčně. Za poslední měsíc si pak požádalo 867 domácností, což je více než dvojnásobek průměrného počtu žádostí. Kotlíkových dotací už využilo 130 tisíc žadatelů,“ uvedl Hladík. Ministerstvo již dříve odhadlo, že nový kotel, který by odpovídal zákonným požadavkům, potřebuje na 150 tisíc domácností.
Pokuta až 50 tisíc korun
Pro domácnosti s nižšími příjmy jsou určeny kotlíkové dotace. Žadatel má v rámci programu nárok až na 95procentní podporu ze způsobilých výdajů na instalace realizované od 1. 1. 2021. Podmínkou je, aby žadatel a všichni členové jeho domácnosti pobírali ke dni podání žádosti starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Případně musí žadatel nebo některý ze členů domácnosti pobírat v období mezi 1. lednem 2022 a dnem podání žádosti příspěvek na bydlení.
Pro ostatní vlastníky a spoluvlastníky nemovitostí slouží dotační program Nová zelená úsporám. Podpora je poskytována na instalace realizované od 1. 1. 2021 ve výši až padesáti procent ze způsobilých výdajů s určenými limity.
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po letošním 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta až 50 tisíc korun. Zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy je v zákoně od roku 2012. Od září 2022 platí pro všechny mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
Povědomí o podpoře na výměnu kotle je rozšířené
S odvoláním na průzkum provedený ministerstvem životního prostředí Hladík uvedl, že 93 procent obyvatel, kterých se dotační program týká, o možnosti dotací ví. „Povědomí o kotlíkových dotacích a o podpoře ze strany NZÚ je velmi rozšířené,“ sdělil ministr s tím, že drtivá většina obyvatel, včetně těch, kteří mají povinnost kotel vyměnit, změnu schvaluje.
Podle průzkumu sedmasedmdesát procent respondentů uvedlo, že kotle je nutné vyměnit z důvodu ekologie, méně než polovina vidí důvod v úspoře energií. „Lidé velmi dobře vnímají, že topit starými kotli na uhlí je jednak neekologické, ale jednak i drahé,“ věří ministr.
Koncentrace silně karcinogenního benzo(a)pyrenu se podle ministra rok od roku snižují. „Nicméně zdaleka nejsme na optimálních číslech,“ poznamenal. Informoval, že z posledního uzavřeného měření v roce 2022 vyplývá, že přibližně čtvrtina obcí v Česku je pod imisním limitem koncentrace benzo(a)pyrenu. „Snahou ministerstva životního prostředí je nejen zlepšit kvalitu ovzduší, ale také zlepšit kvalitu života obyvatel,“ konstatoval Hladík.
