Přes 25 tisíc dětí dostalo obědy zdarma. Přibývá rodin, které je nemohou zaplatit

Organizace, které podporují stravování žáků s dotační pomocí od MŠMT, v letošním školním roce zaplatily obědy více než 15 tisícům dětí z více než 1200 škol. Například v organizaci Women for Women (WFW) je to v meziročním srovnání o 15 procent více. „Máme o zhruba 2000 více dětí a skoro o 100 více registrovaných ZŠ/ŠJ. Letos jsme zaplatili obědy pro 14 500 dětí v hodnotě 78 milionů korun,“ uvedla pro ČT Lenka Vodná, marketingová ředitelka W4W.

Charitativní projekt Patron dětí, který se k dotačnímu programu MŠMT přidal na začátku kalendářního roku 2023, podpořil od té doby celkem 847 dětí. V předchozích letech ale školní obědy žákům dotoval z peněz od drobných dárců. „Nárůst počtu rodin žádajících v rámci projektu Patron dětí o pomoc s úhradou školních obědů rychle stoupá. V roce 2021 jsme podpořili 293 dětí, v roce 2022 celkem 846 dětí a k dnešnímu dni už to bude cca 1250 dětí,“ vyčíslila provozní ředitelka organizace Svatava Poulson.

Ministerstvo školství na dotování obědů rozdělilo zmíněným organizacím 100 milionů korun. „Školní stravování žáků a žákyň základních škol, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci, podporuje MŠMT už od roku 2016. Zájem o dotaci rok od roku stoupá, a to ve všech krajích,“ uvedla k situaci tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

„V roce 2021/2022 bylo podpořeno díky projektu Obědy do škol celkem 929 škol, v aktuálním školním roce je zatím podpořeno 1204 školských zařízení,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta s tím, že díky zmíněnému projektu ministerstva dostalo obědy letos téměř 10 tisíc dětí. Na tuto formu pomoci však mají nárok jen rodiny v hmotné nouzi. V současnosti se ho účastní všechny kraje, které následně skrze své úřady finance přerozdělují do zapojených škol.

Od letošního února mohou školy díky aktualizaci vyhlášky, která určuje cenový strop za jídlo ve školách, zvednout cenu oběda až o 20 procent. Část z nich k navýšení cen přistoupilo hned po této novele. Od září zdraží obědy například na základních školách v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Zlíně. „Rozhodli jsme se pro zdražování, už jsme to oznámili rodičům, od prvního září budeme zdražovat o dvě koruny. Domluvili jsme se tak s vedoucí jídelny, protože současné ceny jsou tak vysoké, že to nejsme schopni zaplatit,“ uvedl například ředitel ZŠ Oskara Nedbala Miroslav Poláček s tím, že růst cen potravin a energií musí do ceny oběda promítnout.

Problém s úhradou obědů mají častěji i úplné rodiny

Podle Patrona dětí a WFW je neschopnost rodin platit dříve běžné výdaje rodinného rozpočtu způsobena složitou ekonomickou situací. „Navýšení počtu žádostí je způsobeno vysokými náklady na základní životní potřeby, nárůstem cen zboží atd. Rodiny, kterým se životní náklady výrazně navýšily, se musí uskromnit,“ uvedla ředitelka Patrona dětí Svatava Poulson.

Rozšiřuje se i okruh žadatelů. Zatímco dříve podporu využívaly převážně matky samoživitelky, dnes o ni žádají i úplné rodiny. „Pedagogové se na nás nyní obrací i s tím, že by rádi registrovali děti, kterým rodiče doposud obědy platili, ale nyní již na školní obědy nemají. Kromě nárůstu ze strany samoživitelů se nám tak rovněž navýšil i počet úplných rodin, které přes školu o zapojení se do projektu žádají,“ uvedla marketingová ředitelka W4W Lenka Vodná.

Zatímco o peníze z programu MPSV Obědy do škol mohou žádat pouze rodiny v hmotné nouzi skrze úřady práce, příspěvek z programu Obědy pro děti, na kterém spolupracují organizace Patron dětí a W4W s MŠMT, mohou získat i rodiny, které oficiálně stanoviska hmotné nouze nesplňují. V obou případech ale pro získání podpory platí věkové omezení – v programu Obědy do škol může příspěvek získat pouze dítě ve věku od 3 do 15 let, projekt MŠMT se zase zaměřuje na základní školy. Děti, které podmínky nesplňují, mohou dále žádat u zmíněných neziskových organizací, které žádosti posuzují individuálně a podporu vyplácejí z peněz od dárců.