Prezident jmenoval Karla Šimku do čela Nejvyššího správního soudu

„Kontrasignoval jsem rozhodnutí pana prezidenta o jmenování Karla Šimky předsedou Nejvyššího správního soudu. Z mého hlediska tam neexistuje problém. Vím, že se uvažovalo o víc kandidátech. Všechna jména byla respektováníhodná, byli to právníci, kteří mají renomé a mohli by tu funkci vykonávat,“ prohlásil předseda vlády. Šimka tak bude deset let řídit instanci, která rozhoduje i o stížnostech na protiepidemická opatření nebo na porušení pravidel při volbách.

Zeman při jmenování nového předsedy NSS varoval před politizací této instituce a připomenul druhého předsedu československého Nejvyššího správního soudu a protektorátního prezidenta Emila Háchu. „Byl to vynikající právník, bohužel se nechal vnutit do politiky a stal se obětí okolností, které nemohl ovlivnit. Věřím, že vám se nic takového nestane, ale je dobré si tuto tradici občas připomenout,“ uvedl prezident.

Před politizací justice varoval i v jiném kontextu. „Budu rád, když se vám podaří tendenci, která kazí renomé naší soudní soustavy a vede k poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře parlamentu, potlačit tak, aby se Nejvyšší správní soud věnoval skutečně záležitostem práva,“ řekl dále Zeman.

K tomu, že některá média upozorňovala na jeho kontakty s politiky či podnikateli, se Šimka vyjádřil při odchodu z Hradu. „V nejvyšších patrech soudní moci jsem skoro dvacet let. V prostředí práva znám kdekoho, jsou to stovky lidí. Vůbec se za to nestydím,“ uvedl. Podle něj není na škodu schopnost mluvit s širokým spektrem lidí, s nimiž NSS přichází do styku, ať už jako s účastníky řízení, nebo s institucemi. „Já se tím netajím a nepovažuji to za chybu,“ zdůraznil.

„Nečekejte zázraky“

Prezident také při Šimkově jmenování připomněl, že Nejvyšší správní soud má problém s prodlužující se dobou vyřizování správních kauz, a vyjádřil naději, že tuto situaci se podaří změnit. Průměrná délka řízení stoupla za dva roky o necelé tři měsíce a je teď přibližně tři čtvrtě roku. Ke zvyšujícímu se počtu nevyřízených žalob se poslední rok přidaly i stovky stížností na opatření ministerstva zdravotnictví. Soud už sedmkrát zrušil platné zákazy a devětatřicetkrát konstatoval nezákonnost opatření, která někdo napadl žalobou, ale mezitím skončila.

K délce soudních řízení Šimka cestou z Pražského hradu poznamenal, že některé problémy nemají jednoduchá řešení. „Budeme se snažit možná v určité míře navýšit počet soudců a asistentů, budeme se snažit pracovat více, ale na druhé straně prostě nečekejte zázraky,“ řekl. „Já si myslím, že Nejvyšší správní soud funguje velmi dobře. To základní bude udržet dosavadní stav a pokračovat v tom, co dvacet let děláme,“ podotkl. Pochválil jak nezávislost soudu, tak i kvalitu jeho rozhodování. 

Šimka nahradí Michala Mazance

Šimka, který se narodil v roce 1973, vystudoval právo a politologii na univerzitách v Plzni, Praze a Pasově. Působil nejprve jako civilní a exekuční soudce, a to od roku 2001. K Nejvyššímu správnímu soudu byl dočasně přidělen v letech 2004 až 2005. Od podzimu 2005 se stal natrvalo soudcem NSS a později i předsedou senátu. Předsedal kárnému senátu pro věci soudců. 

Letos devětačtyřicetiletý Šimka v čele NSS nahradí Michala Mazance, který ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu strávil tři roky místo desetiletého funkčního období. Funkce soudci ze zákona zaniká koncem roku, ve kterém dosáhl věku 70 let. Mazanec byl jmenován v září 2018 jako sedmašedesátiletý a uvedené věkové hranice dosáhl loni. 

NSS, který sídlí v Brně, je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Aktuálně u něj působí pětatřicet soudců. Prezident může nového šéfa NSS vybírat pouze z řad členů tohoto soudu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dříve uvedl, že místo by mohl obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková, která od ledna soud z pozice místopředsedkyně dočasně vedla, či Karel Šimka. Předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla jako kandidáta na Mazancova nástupce Dienstbiera.

Šimka se věnoval soudcovským pochybením

Šimka v Brně působí od roku 2004. Loni jako člen rozšířeného senátu NSS věnoval například žalobám na školy kvůli zastavení výuky během nouzového stavu. Ve svém menšinovém stanovisku z června 2021 mimo jiné uvedl, že právní stát nesmí ani v krizi zmizet.

„K tomu, aby v nouzovém stavu, třeba i v dobrém úmyslu, vláda ,nezvlčila‘ a nezačala práva jednotlivců omezovat více, než je rozumné třeba k řešení krizové situace, je nezbytné, aby své kroky činila s vědomím, že mohou být soudní mocí shledány nezákonnými,“ napsal.

Jako předseda kárného senátu NSS se také věnoval případům soudcovských pochybení. Loni v květnu například zprostil trojici z Krajského soudu v Plzni kárné žaloby, podle které opakovaně nerespektovali rozhodnutí Nejvyššího soudu. Není však jasné, kdo z nich pro sporná rozhodnutí hlasoval, protokoly jsou tajné. Podle Šimkova názoru je ale lepší nepotrestat nikoho než spolu se dvěma vinnými odsoudit jednoho nevinného.