Senát jako pojistka demokracie? Za poslední dva roky senátoři prosadili změny zákonů ve třetině případů

Senátorům se daří prosazovat změny návrhů zákonů přibližně ve třetině případů. Pokud horní komora parlamentu návrh zákona zamítne, v drtivé většině jej následně přehlasují poslanci ve sněmovně absolutní většinou. Vyplývá to z databáze sněmovních tisků za poslední dva roky.

Senát za uplynulé dva roky vrátil sněmovně k projednání 63 návrhů zákonů, z toho 14 odmítl rovnou a k 49 přidal své pozměňovací návrhy. Tam, kde se senátoři snažili o úpravu návrhu, uspěli v 15 případech. 31 návrhů zákonů ponechali poslanci v původním znění, dva smetli ze stolu úplně a jeden budou teprve projednávat.

Podle politologa Josefa Mlejnka je úspěch vratek ze Senátu závislý na rozložení politických sil mezi horní a dolní parlamentní komorou. „Obecně ta pozice Senátu není kdovíjak silná. Pokud je ve sněmovně vládní většina, tak se dá předpokládat, že ten návrh bude přehlasován,“ komentuje Mlejnek.

„Je také nutné posuzovat i význam těch návrhů, protože pokud je to nějaká technická záležitost, tak tam to schvalování nemá politický význam. Ale pak jsou zákony, na nichž ta vláda politicky staví, a takové si pohlídá, aby prošly,“ doplňuje politolog.

A dokládá to i statistika. Senátoři odmítli návrh zákona jako celek v posledních dvou letech čtrnáctkrát, ale jen jednou bylo senátorské veto úspěšné. V ostatních případech jej poslanci přehlasovali. Stalo se tak i v případě návrhu zákona o daních z příjmů upravujícím zdanění mezd lidí pracujících v zahraničí nebo u novely zákona o zrušení Fondu národního majetku. Ten prošel těsně, 102 hlasy vládních poslanců a komunistů.

Senátoři odmítli na jaře loňského roku i snahu o zdanění finančních náhrad za nevydaný církevní majetek v restitucích. Sněmovna sice i v tomto případě Senát přehlasovala, Ústavní soud ale poté dal senátorům za pravdu a normu odmítl.

Senátní veto se dá snadno přehlasovat

Odmítnutý návrh neboli senátní veto je možné ve sněmovně přehlasovat takzvanou absolutní většinou. Je tedy přehlasováno tehdy, pokud tak hlasuje nejméně 101 poslanců, a to i za situace, kdy je přítomno méně než všech 200 zákonodárců. Naproti tomu k přijetí vráceného návrhu Senátem stačí ve sněmovně prostá většina přítomných poslanců.

Senátní veto poslanci během posledních dvou let nezlomili pouze jednou, a to v případě návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře, který měl umožnit lékařům a zdravotnickému personálu, jenž získal vzdělání mimo země Evropské unie, po přechodnou dobu pandemie koronaviru vykonávat v Česku své povolání.

Ten chtěla vláda prosadit letos na jaře ve stavu legislativní nouze, tedy bez projednávání v prvním čtení. Senát předlohu s poukazem na nadbytečnost návrhu odmítl a sněmovna ho nepřehlasovala, chybělo k tomu sedm hlasů.

Senátoři opravili třetinu návrhů zákonů

Víc než veto ale senátoři v uplynulých dvou letech využívali pozměňovací návrhy. S nimi byli úspěšní zhruba v jedné třetině případů. Například u rušení daně z nabytí nemovitosti Senát pozměňovacím návrhem opravil legislativní chyby v té části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů, přičemž cíl návrhu, kterým bylo zrušení daně z nabytí, ponechal.

Sněmovna poté schválila verzi se senátními úpravami. Podobně úspěšný byl Senát se svými pozměňovacími návrhy letos na jaře například u daňového balíčku na zmírnění dopadů pandemie koronaviru na českou ekonomiku.

„Pokud chce Senát něco prosadit, tak je pro něj lepší předjednávat než jít do přímého souboje, protože ten zpravidla prohraje. Šance na nějakou změnu v přímém souboji je, pokud v rámci té vládní většiny panuje nějaký spor. Role Senátu je taková, že je to vítaná pojistka spíš pro nějaké technické opravy nebo drobné změny, které tu legislativu můžou zkvalitnit,“ vysvětluje Mlejnek.

Zhruba dva ze tří senátních pokusů o opravu zákonů poslanci ve sněmovně nakonec přehlasovali. Bylo tomu tak i při hlasování o novele zákona o prodejní době loni na podzim, kdy poslanci z omezení chtěli vyjmout velkoobchody. Senátoři se pak pokusili pozměňovacím návrhem celý původní zákon zcela zrušit, na tom ovšem ve sněmovně nepanovala shoda a 180 poslanců následně zvedlo ruku pro původní návrh.

Podobně dopadla i například novela insolvenčního zákona na začátku loňského roku nebo novela o důchodovém pojištění loni v létě. Letos na jaře pak senátoři neuspěli s návrhy změn u kompenzačních bonusů nebo u přerušení elektronické evidence tržeb, které vláda stanovila do konce tohoto roku a které Senát chtěl prodloužit až do roku 2023.

Snaha vymezit se

„Hlasování v Senátu nikdy nebylo primárně odvozeno od přesvědčení, zda poté ve sněmovně uspějí, nebo neuspějí. Zkrátka tehdy, když je zřejmé, že asi ta úspěšnost nebude vysoká, tak senátoři stejně zkoušejí zákon zamítnout nebo vrátit s pozměňovacími návrhy, protože tím sdělují veřejnosti, proč tady vlastně jsou, že mají odlišné představy a tak dále,“ poukazuje na třetinovou úspěšnost senátních pozměňovacích návrhů ústavní právník Jan Kysela.

Poslední možnou variantou, jak může legislativní proces po vrácení Senátem skončit, je neschválení ani původního, ani senátního návrhu. Z pohledu Senátu úspěšně letos v dubnu úplně pod stůl spadla novela daňového řádu, která upravovala lhůtu pro vracení nadměrných odpočtů na DPH z 30 na 45 dní.

„My jsme k tomu udělali pozměňovací návrhy, šlo to do sněmovny a tam neprošel ani ten náš návrh, ani ten původní poslanecký,“ komentuje senátor a zpravodaj tohoto návrhu Ladislav Kos (HPP 11). Chyběly přitom jen tři hlasy. Vláda následně ve spolupráci se senátory vytvořila nový kompromisní návrh, který prošel v prvním čtení.

Úspěšnost Senátu u vrácených a odmítnutých návrhů je podle ústavního právníka Jana Kysely v mezích dlouhodobého průměru. „Ta statistika neúspěšnosti Senátu se dlouhodobě nijak výjimečně nevychyluje a pohybuje se kolem šedesáti procent. Obecně platí, že má-li mít dvoukomorový systém význam, tak nemají být ty dvě komory identické, což ale nutně neznamená, že musí být odlišně politicky složené. Má-li mít kontrolní či revizní funkce Senátu smysl, tak musí mezi oběma komorami probíhat nějaká tenze. A to se mi zdá, že se dlouhodobě děje,“ hodnotí Kysela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 7 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 13 hhodinami
Načítání...