Senátní výbor jednomyslně podpořil Šámala na ústavního soudce

Šámal ke své nominaci řekl, že se chce vrátit k rozhodovací činnosti. „Myslím, že splňuji odborné předpoklady,“ věří tvůrce současného trestního kodexu. Slíbil, že by si zachoval nestrannost a nezávislost. „Nezávislost musíte mít v sobě, nikdo vás ji nenaučí,“ doplnil.

V případě zvolení by omezil svou pedagogickou a publikační činnost. Podpořil také snahu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby návrhy rozhodnutí jednotlivých senátů Ústavního soudu projednával soud jako celek, pokud by s nimi ostatní ústavní soudci nesouhlasili.

Soudce připustil, že jeho handicapem je členství v předlistopadové komunistické straně. „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil,“ řekl. Dodal, že do KSČ vstoupil na počátku kariéry i pod vlivem zkušeností z rodiny. „Nechci říkat, že to bylo vlivem rodičů, bylo by mi trapné se takto omlouvat,“ uvedl Šámal.

Pavel Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství Česka v Evropské unii a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.

Právě legislativní činnost vidí jako potenciální problém advokát Miroslav Krutina. „Je otázkou, jestli dokáže v tomto smyslu překročit vlastní stín a v kontroverzních případech, kde se spravedlnost míjí se zákonem a je potřeba nadhled, přesah a kritický pohled do právní úpravy jako takové, se dokáže odprostit od toho, že často býval spoluautorem některých ustanovení, podílel se na tvorbě právní úpravy a prosazoval ji v soudcovském systému,“ uvažuje Krutina.

Šámala chválí Antl i Gerloch

Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) zhodnotil Šámalovo vystoupení pozitivně. „Profesor Šámal se toho zhostil výborně a reagoval přesně tak, jak reagovat měl,“ shrnuje. To, že se Šámal podílel na řadě legislativních změn, považuje za velkou výhodu. „Ústavní soud by měl sdružovat ty největší experty,“ usuzuje senátor a dodává, že trestní soudce po odchodu Jana Musila na Ústavním soudu chybí.

Prorektor Univerzity Karlovy a neúspěšný kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch ve vysílání ČT konstatoval, že je vhodné, aby Ústavní soud zahrnoval právníky z různých oblastí práva, a aby také byl poměr mezi soudci a akademiky. Šámala považuje za kvalitního kandidáta díky dlouholeté práci soudce i akademické činnosti.

„Myslím, že jako předseda Nejvyššího soudu získal širší rozhled i manažerské zkušenosti, takže v tomto směru ho považuji za velmi dobrého kandidáta,“ doplnil Gerloch.

Připomněl, že ústavní soudci musí být nezávislí a nestranní. I když se nemohou zcela odstřihnout od společnosti, měli by si například držet odstup od politiků a omezit musí také aktivity, které by mohly ukázat na jejich podjatost, mimo jiné vystupování v médiích v otázkách, jež se činnosti a rozhodování Ústavního soudu týkají.

Ústavní právník Jan Kysela doplňuje, že pro post soudce je vedle odbornosti a praxe důležitá i jistota, že se neskloní před vládní mocí. „Pokud se to stane, potom Ústavní soud ztrácí smysl, protože byl zevnitř dobyt, unesen a nemůže logicky plnit roli protiváhy politickým mocem,“ vysvětluje právník a dodává, že u Šámala pro takové obavy není důvod.

Hledá se předseda Nejvyššího soudu

V případě, že by Šámal na konci ledna uspěl na plénu Senátu a stal se ústavním soudcem, by se uvolnilo předsednické křeslo na Nejvyšším soudu. Šámala by mohl nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Šámal nicméně stejně jako po loňské schůzce s Milošem Zemanem uvedl, že jeho nástupce by měl vzejít ze soudců Nejvyššího soudu. Jmenování Šámalova nástupce je plně v kompetenci prezidenta republiky a není k němu třeba kontrasignace.