Srdcaři nestačí. Učitelé fyziky jsou ohrožený druh

Průměrný věk učitelů fyziky na základních školách je 49 let, na středních školách dokonce 51 let. Vůbec nejvyšší průměrný věk fyzikářů je pak v kraji Vysočina, kde dosahuje 54 let. Starší ročníky učitelů odcházejí do důchodu a mladší učitelé se těžko shánějí.

Na důchod se pomalu začíná těšit i Renata Zýková. Studenty učí už přes třicet let a nyní zvažuje, jak dlouho ještě bude pokračovat. „Tak půl úvazku bych snad zvládla, ale záleží, jak vydrží zdraví, a je to čím dál náročnější,“ říká učitelka ze smíchovské střední průmyslové školy.

Ředitel školy Radko Sáblík ví, že pokud fyzikářka odejde, bude on muset řešit velký problém. „Jsou regiony, kde třeba aprobovaného fyzikáře neviděli deset let, to je opravdu dost kritická situace,“ upozorňuje na problém, který se týká celé republiky.

Na základních školách současně učí skoro třicet procent pedagogů, kteří sice mají pedagogické vzdělání, fyziku ale nevystudovali. To se odráží na kvalitě výuky. „Míra aprobovanosti výuky má výrazný dopad na vzdělávací výsledky,“ říká náměstek České školní inspekce Ondřej Andrys.

Některé vysoké školy, kde studují budoucí učitelé přírodovědných předmětů, přitom nestačí pokrýt poptávku. „Máme tak od deseti do dvaceti studentů v ročníku, ale jsme rádi, protože ještě před několika lety jsme měli jen pět studentů,“ říká Leoš Dvořák z katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jenže všichni absolventi nakonec učit nejdou. Do tříd tak často míří jen přesvědčení „srdcaři“, mezi které patří i studentka Matematicko-fyzikální fakulty Anežka Bendová. „Když jsem chodila na základní školu, měli jsme skvělou fyzikářku, která to dokázala tak neskutečně podat, že to zapálilo skoro polovinu třídy,“ vypráví.

Sama je rozhodnutá, že učit bude. A pokusí se být stejně dobrou fyzikářkou, jakou měla na základní škole.