Počet obyvatel Česka loni vzrostl o zhruba 8900 na 10,91 milionu, což je nejvyšší počet od konce druhé světové války, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Počet narozených totiž opět klesl. Narodilo se 84 311 dětí, což je podle statistiků dosud nejméně. Úřad eviduje počty obyvatel od roku 1785.
Díky stěhování ze zahraničí přibylo asi 36 800 obyvatel, naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, ubylo 27 900 obyvatel Česka.
Podle statistiků byl úbytek obdobný jako v covidovém roce 2021, kdy byl zaznamenán rekordní počet zemřelých. Za loňským hlubokým přirozeným úbytkem ale byl hlavně nízký počet narozených.
„Počet živě narozených dětí se v roce 2024 výrazně snížil již potřetí v řadě. Roční úhrn 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999,“ řekla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Loni zemřelo 112 tisíc obyvatel, což je meziroční mírný pokles.
Rozvody se dotkly více než 19 tisíc nezletilých dětí
Druhým rokem v řadě výrazně poklesl počet sňatků, do manželství vstoupilo 44 500 párů snoubenců. Nejvíce snoubenců patřilo ke generaci narozené v roce 1993. Rozvodů bylo naopak meziročně více, ČSÚ jich loni evidoval 20 800. Nejčastěji se lidé rozvedli po čtyřech až sedmi letech manželství. Necelé tři pětiny rozvedených párů měly společné nezletilé děti. Rozvody se tak dotkly asi 19 300 nezletilých dětí.
Přírůstek zahraniční migrací byl meziročně o 57 800 nižší. Přistěhovalo se 121 800 lidí. I když to bylo meziročně méně, stále to bylo výrazně více než v letech před vypuknutím války na Ukrajině. Do zahraničí se z Česka vystěhovalo asi 85 tisíc lidí, o 38 400 více než v roce 2023. Zhruba tři čtvrtiny vystěhovalých patřily podle ČSÚ k lidem, kterým v Česku skončila dočasná ochrana.
