Vatikán jmenoval novým pražským arcibiskupem Jana Graubnera

„Svatovojtěšský stolec je vysoce odpovědným údělem, službou a závazkem, proto Vám přeji mnoho sil, trpělivost a otevřenost k dialogu,“ napsal Zeman. Česko podle něj čelí dopadům války, narůstající ekonomické i společenské krizi. Církev může být zdrojem povzbuzení pro občany, míní.

Premiér Petr Fiala (ODS) poblahopřál Graubnerovi a popřál mu hodně sil, moudrosti a Božího požehnání. Ministr kultury Josef Baxa (ODS) se těší na spolupráci třeba v oblasti památkové péče. Z opozičních politiků už se ke gratulacím připojila poslankyně Alena Schillerová (ANO), na Twitteru napsala, že věří, že volba pomůže v šíření klidu, porozumění i ve spojování společnosti. Poděkovala také ocházejícímu Dominikovi Dukovi „za vše, co pro společnost udělal“.

Dominik Duka na setkání s Graubnerem označil rozhodnutí papeže Františka za racionální. Připomněl historickou důležitost vztahu olomouckých a pražských arcibiskupů. Arcibiskupa Graubnera označil za reprezentanta „moravského katolicismu“, který představuje rovnováhu. „Přeji naší církvi do budoucna muže, který ponese pochodeň rovnováhy zakořeněné v počátcích křesťanství,“ prohlásil Duka. 

Podle historika Jaroslava Šebka je volba sázkou na jistotu. Vypovídá podle něj současně o personální krizi české církve. „V tomto směru je to do jisté míry krizové řešení. Nejen v tom, že arcibiskup Graubner je samozřejmě už těsně před odchodem do důchodu, ale je to znak i toho, že on po třiceti letech ve funkci arcibiskupa v Olomouci přichází na jiný terén, do úplně jiné církevní mentality, to je pro něj určitě velice náročné,“ míní Šebek.

„Pro člověka, který je tak zakořeněn do moravského způsobu zbožnosti, mohu bez patosu říci, že to je ze strany Jana Graubnera oběť. Ze svého zažitého způsobu pastorace jde na úplně jinou půdu,“ uvedl. Podle historika převládla u Graubnera jeho loajalita k papeži Františkovi.

S tím souhlasí i teolog a církevní historik z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Martin Vaňáč. Podle něj zvolení Graubnera svědčí o dosavadním neúspěchu snahy o generační obměnu biskupského sboru římskokatolické církve v Česku. „Na druhou stranu se zdá, že už i ve Vatikánu cítili velkou potřebu výměny dosavadního pražského arcibiskupa Dominika Duky, který svými vyjádřeními a některými kroky v poslední době pravidelně budí kontroverze poškozující církev,“ uvedl Vaňáč. 

Sociolog Jan Jandourek v pořadu 90' ČT24 podotkl, že výběr trval dlouhé roky. „Když se po tak dlouhé době dostáváme znovu před jakési provizorium nebo dobu přechodu, tak to ukazuje, že hledání muselo být z nějakého důvodu pracné, dlouhé, těžké a bolestné,“ řekl. 

Naopak mediální poradce kardinála Duky a kněz Biskupství plzeňského Romuald Štěpán Rob uvedl, že proces probíhal standardně. Dodal, že papež František, ač z Latinské Ameriky, ukázal, že mu záleží na srdci Evropy. Jde podle něj o výsledek „pečlivého hledání.“ Zmínil, že několik výrazně mladších kandidátů zde bylo, ti ale nyní nedostali „dobrozdání“ z míst svého působení. „V tento moment ještě není jejich chvíle, ale přijde později,“ řekl. V souvislosti s Dukou zmínil, že je u něj patrná určitá snaha zaujmout, protože to vede k zamyšlení o důležitých tématech. 

Podle Jandourka Duka zkrátka říkal, co si myslí, „s nějakou svou impulzivností, ale nebyla to záliba v provokaci“. Dodal, že Graubner je odlišnou osobností, která „by nešla aktivně do nějakého konfliktu“.

Vedoucí Katedry kulturních a náboženských studií Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček podotkl, že nynější volba svědčí o personální krizi uvnitř katolické církve. „Měl by to být kněz okolo šedesáti let věku s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva, a tady ten výběr není moc velký,“ řekl Petráček. Podle něj hrálo svoji roli i to, že pražská arcidiecéze není v „nejlepší kondici“, ať už personální, či finanční. „Také se zdálo, že výkon funkce arcibiskupa ze strany Dominika Duky je natolik problematický, že je nutné přistoupit k výměně neprodleně,“ zmínil.

Dodal, že Duka se věnuje hodně kulturním válkám a konfliktům, a ne tolik pastorační činnosti a správě diecéze. „A to je třeba věc, která jde naopak velmi dobře nově jmenovanému arcibiskupovi Graubnerovi,“ dodal.  

Graubner v pátek řekl, že první rozhovor o tom, že by měl být pražským arcibiskupem, s ním vatikánský kardinál prefekt vedl minulé pondělí. Dostal prý poté čas na rozmyšlenou a na modlitby, během té doby vzpomínal na své onemocnění covidem-19. Tehdy si slíbil, že pokud zůstane naživu, nebude už nic dělat pro sebe.

Graubner je považován za reprezentanta konzervativního křídla katolické církve. Jeho jmenování je vzhledem k věku 73 let překvapivým krokem Vatikánu, neboť za dva roky bude muset podat do rukou papeže svou rezignaci. Na tiskové konferenci uvedl, že je připraven pozici pražského arcibiskupa vykonávat několik let a počítá s tím, že bude podobně jako Duka přesluhovat. „Když to bude měně, zlobit se nebudu, když síly budou, jsem ochotný pracovat, dokud to půjde,“ řekl. 

Pražský arcibiskup stojí v čele pražské arcidiecéze, jenž pokrývá Prahu a Středočeský kraj. Z historického titulu je pražský arcibiskup zárověň primasem českým, tedy formálně nejvyšším představitelem katolické církve v zemi. Duka již před několika lety přesáhl věkovou hranici 75 let, kdy podle kanonického práva musí biskupové podat rezignaci na svůj úřad, papež František však Dukovi funkční období o čtyři roky prodloužil.

Jan Graubner se narodil roku 1948 v Brně. Na kněze byl vysvěcen v červnu 1973. Poté působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Do roku 1990 byl farářem také ve Vizovicích. V roce 1990 Graubnera papež jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem olomouckým. O dva roky později se stal arcibiskupem. Známý je také z pozice předsedy České biskupské konference.

V Olomouci jeho odchodu litují

Volba je překvapením i pro nejbližší spolupracovníky Jana Graubnera v olomoucké arcidiecézi. „Netušili jsme, že by to mohlo padnout na našeho otce, arcibiskupa Jana,“ říká pomocný biskup olomoucký Antonín Basler. „Jednak kvůli jeho věku, protože příští rok dosáhne pětasedmdesáti let a měl by podat abdikaci na svoji pozici. Také jeho zdraví bylo velmi ohroženo během covidu,“ připomíná. 

Graubner měl těžký průběh a dlouho se z něj zotavoval. „Zdá se mi, že se z té nemoci zázračně uzdravil,“ tvrdí Basler. Dodává, že podle lékařů na plicích nového pražského arcibiskupa nejsou žádné negativní známky a „psychicky se cítí velmi dobře“.

Podle Baslera si Graubner po jmenování vzpomněl na to, že během nemoci nabídl Bohu svůj život. „Jestli chce, aby tady ještě byl, tak je ochoten zde pro něj dělat cokoliv,“ přiblížil pomocný biskup Grauberovo odhodlání během ochoření. Basler řekl, že Graubnera budou jeho olomoučtí spolupracovníci velmi postrádat. 

Dědictví po Dukovi

Novou hlavu českých katolíků čeká ve funkci řada výzev. Po Dominiku Dukovi přebírá nejen úřad, ale také řadu problémů. Například klesající počet věřících i kněží, nebo důsledky dohody o církevních restiucí a odluky církve od státu. Podle ní se totiž bude od roku 2030 muset katolická církev spoléhat pouze na své vlastní hospodaření.

Mimo ekonomické otázky bude muset řešit i ty, jak bude veřejnost vnímat nadále katolickou církev v Čechách. Jeho předchůdce se při výkonu svého úřadu dopustil několika kontroverzních kroků, které se zapsaly do povědomí katolíků i české veřejnosti. Například svými nedávnými výroky k válce na Ukrajině, žalobou na tvůrce hry „Naše násilí a vaše násilí“, nebo odebráním církevního statutu a kostela řádu sv. Lazara, jehož byl dříve představeným.

Opakovaně byl také kritizován za svůj přístup ke kauzám sexuálního zneužívání v církvi. Pražská diecéze byla založena roku 973 vyjmutím Čech z pravomoci biskupství řezenského. Prvním pražským biskupem byl Dětmar, druhým pak sv. Vojtěch. Za vlády Karla IV. byla diecéze papežem Klementem VI. povýšena na arcidiecézi. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic. Dosud se na pražském biskupském stolci vystřídalo 27 biskupů a 36 arcibiskupů. Jan Graubner se tak stane 37. arcibiskupem pražským a 25. primasem českým. 

Výběr Dukova nástupce trval několik let. Že se jeho jmenování blíží, se usuzovalo z výměny na postu apoštolského nuncia. Charles Daniel Balvo byl letos v lednu odvolán a spekulovalo se o tom, že Dukův nástupce je již vybrán. V médiích se dříve objevovala jiná jména, psalo se například o mladších biskupech jako třeba o královéhradeckém biskupovi Janu Vokálovi či plzeňském biskupovi Tomáši Holubovi.

Českou a moravskou katolickou církev čeká zásadní výměna na několika postech biskupů a arcibiskupů. V ostravsko-opavské diecézi letos zemřel biskup František Václav Lobkowicz, loni oslavil 75. narozeniny brněnský biskup Vojtěch Cikrle, nejdéle sloužící biskup v historii brněnské diecéze. Litoměřický biskup Jan Baxant dosáhne věku 75 let v příštím roce stejně jako nový pražský arcibiskup Jan Graubner.