O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.
Vědci upozorňují, že se prodlužuje vegetační sezona. Místo 180 až 200 dnů na přelomu tisíciletí teď na některých místech trvá až 230 dnů. Za dvacet let se podle odborníků může prodloužit o dalších dvacet dnů a patrné to bylo už loni.
„Jaro začalo skutečně velmi brzy, což znamená, že vegetace nastoupila brzy. Například meruňky na jižní Moravě vykvetly už v druhé půlce března. Samozřejmě jarní mrazíky, které se tradičně v tuto dobu vyskytují, úrodu zničily,“ uvedl Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Nejde jen o riziko poškození mrazy. Čím déle jsou rostliny aktivní, tím víc potřebují vody, které je málo i v zásobách sněhu. Podle klimatologů musí lidé už nyní počítat se suchem, vysokými teplotami nebo extrémními srážkami.
„Emise, což je prvotní příčina, proč se nám atmosféra otepluje, už jsou ve vzduchu. Znamená to, že pokud se člověk – jako lidstvo – bude hodně snažit, je možné tento proces zpomalit,“ dodává Žalud.
Změnám je potřeba se přizpůsobit, i proto nyní například obnovují rybník na Třebíčsku. Podobné je to i na Blanensku – dvě nádrže a deset menších tůní tu mají pomoci zadržet vodu v krajině. „Přispívá k podpoře rostlinných a živočišných společenstev navázaných na mokřadní biotopy a vodní plochy,“ podotýká správce toků Lesů ČR Tomáš Hájek.
„Obnovujeme nebo stavíme lesní vodní nádrže, revitalizujeme rašeliniště, vytváříme mokřady, hloubíme tůně,“ dodala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Za posledních šest let do opatření podnik investoval už víc než miliardu a půl.
„Podle současných předpokladů se příští týden významnějšího deště nedočkáme a srážkově podprůměrné se navíc jeví i další dva březnové týdny, i když je nutné zdůraznit, že dlouhodobé výhledy srážek mají nižší úspěšnost,“ uvedl meteorolog ČT Michal Žák.
„Pokud jde o teploty, nadprůměrně teplé počasí nás čeká nejen příští týden, ale vydrží zřejmě po většinu března – častěji se tak dočkáme maxim nad patnácti stupni. V kombinaci s nedostatkem srážek to ale znamená, že by se na většině území mělo sucho během března dál prohlubovat,“ dodal meteorolog.
Málo vody v rybnících
Například v jednom z rybníků na Českobudějovicku nyní chybí minimálně metr vody. Celý únor tam nepršelo a tak tam rybáři museli aspoň část vody přečerpat, aby zaplavila dno. Rybník lovili v říjnu. Za čtyři měsíce voda nenatekla. „Je to opravdu minimum vody, která přichází teď do rybníka. Doufejme, že ještě zaprší a že srážky budou bohatší,“ uvedl ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař.
Podle klimatoložky z ČHMÚ České Budějovice Evy Kalné padlo na většině stanic zhruba pět až deset milimetrů. „Tento únor je opravdu srážkově velmi podprůměrný,“ dodala. Také v největším rybníku v oblasti – Holná u Kardašovy Řečice – je sucho viditelné, chybí dvě třetiny vody. „U rybářů v Řečici jsem třináct let a za tu dobu jsem takhle malé množství vody nezažil,“ popisuje výrobní ředitel Petr Janoušek.
Hladina je o tři metry níže než obvykle. Po výlovu v listopadu tu nasadili jen polovinu ryb. Zbytek chtěli nasadit na jaře, ale museli změnit plán. „Letos to vidíme fakt bídně a přisazovat nebudeme,“ podotýká Janoušek.
Desítky rybníků pod normálem
Nedostatek vody může znamenat méně ryb a nižší produkci. Pod normálem jsou desítky rybníků, například rybník Lesný na Českobudějovicku je po zimě skoro na suchu. Na pomoc přírody musí počkat i hlubočtí rybáři. „My do těchto rybníků ryby dát nemůžeme, takže to samozřejmě problém bude,“ komentoval technik chovu ryb Rybářství Hluboká Aleš Kříž.
Zimy jsou v posledních letech spíše teplejší a na srážky chudé. „Těžko se přizpůsobíme, protože v rybářství to bez vody prostě nefunguje,“ dodává Janoušek. Některé rybníky upouštějí kvůli jarním výlovům. Pak budou vodu potřebovat ještě více.
S oteplením ožívají i zahrady. Jejich majitelé se začínají připravovat na novou výsadbu, ale po zkušenostech z minulých let, kdy jim většinu úrody spálily jarní mrazy, jsou obezřetnější. Příchod jara – po tom, co odtál poslední sníh – je také nejvhodnější čas pro postřiky stromů a keřů. Hlavně proti přezimujícím škůdcům. Nejlepší doba je také pro výsev košťálové zeleniny.
