Senát schválil novelu o emisních povolenkách

Souhlas s novelou doporučily senátní výbory hospodářský i pro životní prostředí navzdory výhradám k zavádění nového unijního systému ETS 2, který má rozšířit emisní povolenky i na pohonné hmoty nebo vytápění. Podle kritiků by to vedlo ke zdražení benzinu, nafty, plynu nebo uhlí.

Vláda proto bude usilovat podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) o úpravu systému včetně zastropování cen povolenek a minimálně roční odklad jeho plného zavedení, tedy od roku 2028, s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií. Dosáhnout toho chce v příštím roce.

Senát na popud výboru pro životní prostředí konstatoval, že naplňování klimatických cílů a závazků Česka vůči EU je potřeba uskutečňovat tak, aby nebyla snížena konkurenceschopnost českých podniků a byla zajištěna ochrana českých domácností před energetickou a dopravní chudobou. Vyzval vládu k přípravě studie o socioekonomických dopadech systému nebo přípravě opatření a nástrojů, které zamezí neúměrným dopadům na domácnosti.

Výzva souvisí s použitím peněz Sociálního klimatického fondu, jehož hlavním úkolem je podle směrnice zmírnit dopad zavedení emisních povolenek na pohonná a topná paliva na rozpočty nejohroženějších domácností. Peníze fondu mají být podle novely příjmem státního rozpočtu.

Novela má do zákona vtělit ze systému ETS 2 pouze jeho část týkající se zavedení nových pravidel pro monitoring a vykazování emisí. Provozovatelé letadel budou muset monitorovat dopady například emisí dusíku, částic sazí nebo vodních par na klima. Provozovatelé lodí budou muset zajistit ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích podle pravidel ověřování.

Dodavatelé paliv budou muset zjišťovat emise z jimi dodaných paliv a budou muset ministerstvu životního prostředí dodávat vždy do konce dubna odpovídající výkaz za předchozí rok. Výkaz bude muset být ověřený akreditovanou osobou. První výkaz budou podávat v roce 2026 za rok 2025.

Předloha má zavést zejména pravidlo, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu. Za nejzávažnější přestupky novela zvyšuje horní sazbu pokut z pěti na dvacet milionů korun.

Zákon o integračním sociálním podniku

Senátoři odsouhlasili také nová pravidla fungování takzvaných integračních sociálních podniků, které mají pomáhat sociálně znevýhodněným lidem s přípravou na nástup do běžné práce. Nově by je mohly zakládat třeba obce nebo kraje a stát bude na jejich činnost přispívat. Návrh prošel horní komorou navzdory výhradám i části senátorů z ODS.

Integrační sociální podnik má mít aspoň třicet procent znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnávat by měl například lidi bez vyžadovaného vzdělání, osoby vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané nebo například mladé po škole, dále osoby bez přístřeší, po odchodu z dětského domova či po propuštění z vězení.

Zaměstnávání takovýchto osob má trvat nejvýše dva roky. Výjimku z této lhůty budou mít lidé nad 60 let nebo lidé se zdravotním postižením. Jednou z podmínek je současně to, že znevýhodněná osoba byla po stanovenou dobu evidovaná jako uchazeč u úřadu práce.

Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 navrhoval účinnost zákona o rok odložit, aby se firmy na nové podmínky měly čas připravit. Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by problém s dodržením pravidel mohlo mít pouze devatenáct zhruba ze tří tisíc podniků na chráněném trhu. Vyřešit by je ale mohly přijetím dalších znevýhodněných zaměstnanců, podotkl ministr.

Části senátorů ODS vadila sněmovní úprava pravidla integračního fondu, který by podniky vytvářely pro posilování sociálních dovedností pracovníků. Vadilo jim, že by fond přešel na jiný sociální podnik nebo stát v případě, že by firma o statut sociálního podniku přišla nebo zkrachovala. Považovali to za zásah do vlastnického práva.

Normu ještě dostane k podpisu prezident.

Změny v podpoře zaměstnávání zdravotně postižených

Horní komora schválila také změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, které mají řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce budou muset podle novely začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením.

Povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatit odvod do státního rozpočtu. Odvod se má podle novely odstupňovat. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu.

Schválená novela ruší režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Tato změna by podle kritiků nahrávala nelegálnímu zaměstnávání. Hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění se má u dohod o provedení práce nově odvozovat každoročně od průměrné mzdy, činila by čtvrtinu této mzdy. Příští rok by to bylo asi 11 500 korun. Novela má přinést zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období, jak tomu bylo do konce roku 2023.

Novelu, která má zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pak Senát poslal zpět k projednání do sněmovny. Podle horní komory by měla jako celek nabýt účinnosti až od března, a to kvůli nebezpečí retroaktivity, pokud by část novely nabyla účinnosti už na začátku příštího roku.

Předloha má mimo jiné zavést pravidla, které nemovitosti mohou samosprávy převzít zadarmo a za které budou muset zaplatit. Samosprávy by naopak mohly převádět na stát nemovitosti, pro které nemají využití.