Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.

Loňské zrychlení celoroční inflace na 2,5 procenta z 2,4 procenta v roce 2024 způsobilo zdražení potravin. Přetrvává také problém zrychleného růstu cen služeb, shodli se analytici.

„Směrem ke zrychlení v roce 2025 táhly celkovou inflaci ceny potravin. Směrem ke zpomalení naopak loni inflaci táhly ceny pohonných hmot a energií pro domácnosti,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Vyzdvihl přitom, že se od začátku roku 2024 drží meziroční inflace v tolerančním pásmu České národní banky (ČNB), tedy mezi jedním a třemi procenty.

Za problematický považují analytici přetrvávající zrychlený růst cen služeb. „Ceny zboží vzrostly o 1,1 procenta a ceny služeb o 4,7 procenta, což potvrzuje dlouhodobě silné inflační tlaky právě v sektoru služeb,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek ale upozornil na to, že v rychlém růstu cen služeb se do značné míry projevuje zdražování nájemného i růst nákladů vlastnického bydlení. „Realitní trh zůstává velice napjatý, a tak jak nájemné, tak ceny nemovitostí v podobě imputovaného nájemného inflaci stále více ovlivňují. Bohužel je to oblast, na kterou je měnová politika s ohledem na dlouhodobě slabou nabídku bytů v podstatě krátká,“ podotkl Dufek

V jednotlivých měsících loňského roku se tempo meziroční inflace pohybovalo mezi dvěma a třemi procenty. Výjimkou byl duben, kdy růst cen dosáhl 1,8 procenta. Nejvyšší inflace byla v červnu, a to 2,9 procenta.

Letos by měla inflace zpomalit

Letos analytici očekávají zvolnění inflace. „Rýsuje se poměrně pravděpodobně, že potraviny budou minimálně v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně levnější a celkovou inflaci potáhnou směrem dolů. V lednu zlevní elektřina v návaznosti na odpouštění poplatku za podporované zdroje energie v kombinaci se zlevněním její silové složky,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Inflace by se tak mohla podle analytiků dostat pod cíl dvouprocentní centrální banky. „Naše aktuální prognóza průměrné inflace pro letošní rok činí 1,7 procenta,“ uvedl Jáč.

Změnu nastavení úrokových sazeb ČNB ale většina analytiků nepředpokládá. „Bankovní rada dlouhodobě upozorňuje zejména na zvýšené inflační tlaky ve službách a na rychlý růst reálných mezd, které mohou v dalších měsících působit proinflačně. V prostředí stále zvýšené nejistoty proto bude pravděpodobně upřednostňovat opatrnější přístup a stabilitu měnové politiky,“ uzavřel Kohut.

V prosinci byl růst inflace stejný jako v listopadu

V prosinci spotřebitelské ceny v Česku vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.

Náklady vlastnického bydlení se v prosinci meziročně zvýšily o pět procent, nájemné pak zdražilo o 6,4 procenta. Za vodné lidé platili o 4,2 procenta více, za stočné o 3,7 procenta více a za teplo a teplou vodu o 1,6 procenta více. Elektřina naopak zlevnila o 5,1 procenta, tuhá paliva o 2,4 procenta a zemní plyn o 6,7 procenta.

„Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny lihovin o 3,3 procenta, vína o 0,7 procenta a tabákových výrobků o 6,6 procenta,“ uvedli statistici.

Pivo meziročně zlevnilo o 0,8 procenta. Nealkoholické nápoje byly proti prosinci dražší o 3,5 procenta. Maso zdražilo o 4,3 procenta, mléko, sýry, vejce o 3,2 procenta a káva o 17,4 procenta. Za stravovací služby lidé platili o 4,5 procenta více, za ubytovací služby o 6,6 procenta více.

„Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních a kulturních služeb o sedm procent a dovolených s komplexními službami o 2,8 procenta,“ sdělil ČSÚ. Ceny oblečení naopak klesly o dvě procenta, v případě obuvi byl pokles o čtyři procenta. Pohonné hmoty a oleje zlevnily o 4,8 procenta.

Centrální banka doporučuje opatrnost

Prosincová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než ve své prognóze očekávala ČNB. K příznivějšímu vývoji přispěly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku. Celkový cenový vývoj ale stále není plně stabilizován a je třeba zachovat opatrnost v měnové politice, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.

„Potvrdilo se naše očekávání, že celková inflace na závěr roku zůstane poblíž dvou procent. Ve srovnání s listopadem ceny v průměru opět klesly o 0,3 procenta meziměsíčně, když tento pokles jde na vrub cen potravin a alkoholu,“ uvedl Sklenář. Meziročně ceny potravin, nápojů a tabáku vzrostly o 1,8 procenta, když ČNB čekala jejich růst o 2,2 procenta.

„Ovšem mimo kolísavé položky k větší změně trendu nedošlo,“ upozornil Sklenář. Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a je nejlépe ovlivnitelná měnovou politikou centrální banky, činila v prosinci 2,8 procenta a proti listopadu se zvýšila o 0,2 procentního bodu.

Sklenář také připomněl, že přetrvává zvýšená inflace ve službách. „Sledovaný faktor jsou náklady vlastního bydlení, které v prosinci byly meziročně vyšší o pět procent meziročně, přitom předchozí měsíce se tempo růstu drželo na úrovni 4,8 procenta,“ dodal.

Inflace se podle Sklenáře může v letošním roce dostat i na delší dobu pod dvouprocentní cíl ČNB díky příznivému vývoji cen energií a vlivem úpravy regulovaných cen. Zmírnění jádrové inflace ale zatím centrální banka neočekává.

„I přes příznivý vývoj celkové inflace tak stále zvýšená jádrová inflace dává silné argumenty pro opatrnost v měnové politice. Především vývoj cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky,“ uzavřel Sklenář.

Ceny vývozu a dovozu meziročně klesly

Statistici také zveřejnili údaje o zahraničním obchodu za loňský listopad, kdy ceny vývozu a dovozu opět meziročně klesly. Vývozní ceny oproti listopadu 2024 klesly o 4,7 procenta a dovozní o 5,4 procenta. Meziměsíčně ceny vývozu poklesly o 0,3 procenta a ceny dovozu o 0,1 procenta.

„V listopadu byly ceny vývozu a dovozu ovlivněny značným meziročním posílením kurzu koruny vůči euru a dolaru,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Značně klesly ceny elektřiny, v dovozu o 19,4 procenta a ve vývozu o deset procent. V dovozu meziročně klesly výrazně i ceny ropy a zemního plynu, a to o 26,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.