Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
Růst průmyslové produkce pokračoval i v srpnu, a to i přes vliv celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu, uvedl ČSÚ. „Nejvíce růst podpořila výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel,“ informoval ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Podobně jako v minulých měsících meziroční růst zaznamenala většina průmyslových odvětví. Růst pokračoval ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Vyšší tempo růstu ve výrobě strojů a zařízení bylo zčásti ovlivněno nižší úrovní ze srpna loňského roku.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu 2026 meziročně snížil o jedno procento.
K poklesu stavební výroby vedly inženýrské stavby, pozemní stavitelství vzrostlo. Vyplývá to z informací, které ve středu na webu zveřejnil ČSÚ. V srpnu 2026 byla zahájena výstavba 3922 bytů a tento počet meziročně vzrostl o 42,3 procenta, uvedli statistici.
„V srpnu se dařilo pozemnímu stavitelství, které meziročně vzrostlo o 5,9 procenta. V důsledku vysoké úrovně z loňského srpna klesly inženýrské stavby o 12,3 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Ve srovnání s červencem byla stavební výroba v Česku nižší o desetinu procenta.
Zahraniční obchod ČR zůstal v srpnu v deficitu. Schodek činil 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek. Negativní vliv mělo mimo jiné prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Srpen byl letošním druhým měsícem, kdy byla bilance zahraničního obchodu ve schodku. Vyplývá to z předběžných údajů, které ČSÚ.
Vývoz meziročně vzrostl o 8,5 procenta na 371,9 miliardy korun a dovoz o 10,2 procenta na 377,2 miliardy korun.
„Obchodní bilance zůstala i druhý prázdninový měsíc v červených číslech. Přispěla k tomu zejména vyšší meziroční hodnota dovozu ropy a zemního plynu o 9,2 miliardy korun a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 7,7 miliardy korun,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Vývoj české ekonomiky pohledem analytiků
„Průmyslu se nyní daří velice dobře,“ řekl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Většina sledovaných zpracovatelských odvětví je v meziročním plusu. Růst tedy nebyl tažen jako jindy jen sektorem motorových vozidel, který ho navíc v srpnu celozávodními dovolenými stahoval dolů. Analytik však upozornil, že stále není úplně zřejmé, zda je to výraz toho, že česká či zahraniční ekonomika mají opravdu takový zájem o český průmysl, či do jaké míry je to dáno efektem předzásobit se v obavě, že v souvislosti s válkou v Íránu dojde k narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Dodal, že dobrá čísla chodí z domácího průmyslu od března letošního roku, tedy v momentě, kdy tato válka začala. Nyní se podle něho objevují první indicie, že tento zájem začíná slábnout.
Také analytik Raiffeisenbank Martin Kron zmínil, že i dynamika nových zakázek v průmyslu v posledních měsících zpomaluje. „Na základě toho usuzujeme, že se pomalu začíná naplňovat naše prognóza plíživého vyprchávání efektu předzásobení. Ruku v ruce s tím podle nás dále zpomalí růst hrubého domácího produktu ve druhé polovině tohoto roku a celoroční výsledek skončí pod dvěma procenty.“
Současný stav české ekonomiky je stále relativně dobrý, řekl dále Hradil. U pozemního stavitelství zdůraznil konzistentní růst kolem pěti procent. Současné období vidí v této oblasti jako vrchol aktivity, „vrchol růstové dynamiky“. Odráží se v něm pravděpodobně projekty spuštěné ještě v době relativně slušných úrokových sazeb. „Není tajemstvím, že hypotéky i firemní úvěry zhruba tři čtvrtě roku docela silně rostou,“ řekl. Očekává pak proto ve stavebnictví určitý útlum.
Martin Gürtler z ekonomického výzkumu Komerční banky soudí, že stavebnictví opět ztrácí na síle. „S výjimkou červencového nárůstu totiž stavební produkce od dubna setrvale klesá.“ Tento vývoj se promítl i ve výrazném zhoršení meziroční dynamiky, upozornil. „Do budoucna může zvýšená rezidenční výstavba zmírnit tlak na další růst cen nemovitostí, k čemuž přispěje i obnovený růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Dalším brzdícím faktorem mohou být nedávno schválené přísnější podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů pro investiční nemovitosti ze strany ČNB nebo i jejich možné výraznější zdanění v budoucnu, které je nyní předmětem politické diskuse. Trend postupného zmírňování rychlého růstu cen nemovitostí by tak měl pokračovat.“
Jana Steckerová z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky pak uvádí, že na horším výsledku zahraničního obchodu se negativně odrazil konflikt na Blízkém východě. „Zatímco v loňském roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu dvě stě miliard korun, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin, ale i oživená domácí investiční aktivita, která je investičně náročná,“ řekla.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar považuje srpnový výsledek průmyslu za skvělý – a to i vzhledem k nejistotám na zahraničních trzích. Zdůraznil, že za rozvojem sektoru rozhodně není jen automobilový průmysl, ale třeba i elektrotechnický či obranný. Právě u něj očekává, i vzhledem k situaci ve světě, že si bude získávat stále větší podíl na celkovém hrubém domácím produktu.
Zmínil rovněž, že české firmy „nejsou pasivní a snaží se rozšířit svůj záběr i na další trhy“. A to i vzhledem k chmurné náladě na německém trhu – hlavně v jeho automobilové části. Za hlavní přednosti domácích firem považuje Špicar jejich pracovníky a know-how, které ovládají. Naopak z mnoha slabin zmínil drahé energie a vyčerpaný trh práce.
