Pesimismus německých podnikatelů roste

Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc opět zhoršila. Index podnikatelského klimatu, který sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo, klesl na 86,6 bodu z červnových 87 bodů. Horší je i hodnocení současné situace a očekávání do dalších měsíců. Nálada se podle Českého statistického úřadu zhoršuje také v Česku, které je na stavu ekonomiky západního souseda výrazně závislé.

„Německá ekonomika se stále více potýká s krizí,“ uvedl ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Data vycházejí z průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německými podnikateli a manažery německých firem.

Index podnikatelské situace, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí aktuální situaci svého vlastního podnikání, za poslední měsíc klesl o 0,6 bodu na 86,5 bodu. Index očekávání, v němž podnikatelé a manažeři hodnotí výhled ekonomiky i vlastního podnikání na nejbližších šest měsíců, klesl z 87 bodů na 86,8 bodu.

Pesimismus je podle Wohlrabeho patrný zejména ve zpracovatelském průmyslu. „Podniky byly výrazně méně spokojené se současným podnikáním. Očekávání klesla na nejnižší úroveň od února. Podniky si opět stěžovaly na klesající objem zakázek,“ dodal.

Pesimismus nicméně podle dat Ifo panuje i ve vedení firem ve službách, v maloobchodě se nálada po dvou měsících poklesu mírně zlepšila. Ve stavebnictví zůstal hlavní index beze změny, zatímco se zlepšilo hodnocení aktuální situace a zhoršil výhled do budoucna.

Ekonomickou situaci v Německu pozorně sleduje i český byznys a makroekonomové. Německo představuje pro Českou republiku největšího obchodního partnera. Hrubý domácí produkt Německa poslední dobou stagnuje, v jednotlivých čtvrtletích se pohybuje mírně pod nulou či nad ní. Letos vláda v Berlíně zatím očekává návrat k menšímu růstu, který odhaduje na 0,3 procenta.

Zamračeno je i v Česku

V Česku se hlavní prognózy také postupně zhoršují. Například Česká bankovní asociace v květnu čekala letošní růst HDP v meziroční výši 1,4 procenta, zatímco v srpnu ho zhoršila na 0,9 procenta. Ministerstvo financí nově očekává 1,1 procenta, v dubnu předpokládalo 1,4 procenta. Česká národní banka čeká v srpnu 1,2 procenta, v květnu to bylo 1,4 procenta. Stejně jako v Německu, i v Česku klesá důvěra podnikatelů: v srpnu se snížila o 1,5 bodu na hodnotu 93, uvedl Český statistický úřad.

Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které oslovila agentura ČTK. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst českého hospodářství letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 8 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.