Společnost Meta se chystá propustit dalších deset tisíc zaměstnanců

Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, propustí podle vyjádření generálního ředitele Marka Zuckerberga dalších deset tisíc pracovníků. Meta je první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění.

Meta už před koncem loňského roku uvedla, že zruší asi jedenáct tisíc pracovních míst, což bylo zhruba třináct procent pracovní síly. Bylo to největší propouštění za osmnáct let, co firma existuje. Na konci loňského roku měl podnik téměř 86 500 zaměstnanců, uvedla agentura Reuters.

„Očekáváme, že snížíme velikost našeho týmu zhruba o deset tisíc lidí a zrušíme dalších přibližně pět tisíc otevřených pozic, na které jsme ještě nepřijali zaměstnance,“ uvedl Zuckerberg.

Propouštění je součástí širší restrukturalizace společnosti, v jejímž rámci se má zjednodušit organizační struktura, zrušit méně prioritní projekty a snížit počet zaměstnanců. Zuckerbergovou snahou je proměnit rok 2023 v „rok efektivity“ a snížit náklady o pět miliard dolarů (více než 111 miliard korun).

„Po většinu naší historie jsme rok co rok zažívali silný růst a měli zdroje k investování do mnoha nových produktů. Loňský rok však byl zahanbujícím budíčkem,“ uvedl Zuckerberg. „Domnívám se, že bychom se měli připravit na možnost, že tato nová ekonomická realita bude pokračovat mnoho let,“ dodal.

Propouští banky i technologické firmy

Zhoršující se ekonomická situace přinesla řadu hromadných propouštění v amerických společnostech od velkých bank jako Goldman Sachs a Morgan Stanley až po velké technologické firmy, včetně společností Amazon a Microsoft. Podle stránek monitorujících propouštění Layoffs.fyi od začátku loňského roku propustil technologický sektor více než 280 tisíc zaměstnanců, z toho zhruba čtyřicet procent v letošním roce.

Společnost Meta Platforms investuje miliardy dolarů do budování futuristického metaverza. Firma se ale potýká s postpandemickým propadem výdajů na reklamu od podniků, které trápí vysoká inflace a růst úrokových sazeb.

Akcie v reakci na propouštění posílily

Pokračující úsporná opatření by mohla uklidnit investory, které čím dál více znepokojovaly rozsáhlé výdaje podniku v době klesajících tržeb. Akcie Mety si krátce před koncem úterního obchodování připisovaly přes pět procent.

Podle analytičky Susannah Streeterové ze společnosti Hargreaves Lansdown úsporná opatření signalizují, „jak zoufale firma potřebuje dostat náklady pod kontrolu, protože tržby se jí snižují v důsledku omezování marketingových výdajů“. „Virtuální realita je nákladným odvětvím, takže při zkoumání cesty nejistým prostředím je zapotřebí dosáhnout úspor v jiných oblastech,“ uvedla Streeterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 10 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.