Asi taková romantika jako projímadlo. Miřenka Čechová si nedělá o baletu iluze

Nahrávám video

Studium baletu jako čas plný bolesti, odříkání a také ponižování, přiznává tanečnice Miřenka Čechová. Dnes je uznávanou osobností současného tance a takzvaného fyzického divadla, do doby, kdy nosila baletní piškoty, se ale vrátila v próze s názvem Baletky. Dril, jenž za krásou baletního umění stojí, popisuje se sarkastickým nadhledem.

„… mistři ti páčej nohy do různejch stran, aby zjistili, kam až vydržíš, nahou tě měří, váží a speciálním kovovým přístrojem ti nabírají množství podkožního tuku. Kovovýma kleštěma ti lékař secvakne kůži na stehnech, zadku, břiše, předloktích a zádech a ty vypisuješ pod krvepřísahou formulář s pravdou o váze a výšce tvejch rodičů. Jo a taky nesmíš bejt hnusná…,“ varuje Miřenka Čechová ve své knize. 

V deseti letech chtěla být největší primabalerínou na světě, a tak nastoupila na konzervatoř. „Balet byl pro mě neuvěřitelně romantická představa. Tvůrčí činnost, kdy se budu vyjadřovat skrze tělo, spontánně projevovat svoje emoce,“ popisuje svá tehdejší očekávání.

Vtipně o neveselých věcech

K baletu ji vedla vlastní touha, rodiče ji prý spíše odrazovali. Sama ovšem brzy zjistila, že vznešené taneční umění se ve skutečnosti náročností podobá vrcholovému sportu. Ani čtenářům knihy nenechává příliš ideálů, jak nasvědčuje ukázka: „V šestnácti objevíš projímadlo, v sedmnácti začneš zvracet a v osmnácti už nejíš skoro vůbec, protože chceš na jeviště a tam tě s nevhodnou postavou rozhodně nepustěj.

S kily a sílící kritikou profesorů začala mizet i sebedůvěra, naučila se, jak si deformovat nárty do požadovaného tvaru. Cesta za hlavní rolí v Labutím jezeře ji tak stála moře slz. Knižní vzpomínky Miřenky Čechové nejsou vždy veselé, zato jsou ostré, vtipné a autentické.

„Ve velké míře vycházím z vlastních zážitků, ale beru to tak, že je to próza, obsah stylizuji určitou autorskou licencí. A samozřejmě vybírám věci, které jsou nějakým způsobem zajímavé,“ upřesňuje, jak moc její kniha odpovídá skutečnosti.  

Výhoda drilu? Víc v životě vydržíš

Nikola Márová jako Odetta
Zdroj: Nikola Márová/Daria Klimentová

Například primabalerína Nikola Márová – a vrstevnice Čechové – sice o přísných mistrech slyšela, sama ústrky na konzervatoři ale prý nezažila. Nicméně potvrzuje, že balet je tvrdý a bolestivý a že bez drilu by jako první sólistka Národního divadla neobstála.  

„Škola děti připravuje na to, jak drsný bude potom svět baletu i v divadle,“ upozorňuje. „Je to asi hrozné říct, ale přežijí jen silní jedinci – a v divadle to jede v podobném stylu. Na druhou stanu si myslím, že balet skvěle vychovává do života. Protože v tanci a v průpravě je pokora, člověk se musí naučit být trpělivý a propracovat se k výsledku velmi pomalu.“

Píle a výdrž jsou baletem nabyté ctnosti, k nimž se hlásí i Čechová. Konzervatoř dokončila, jen si uvědomila, že jí bude vyhovovat spíše jiný druh tance.

Možná by to šlo i jinak

K baletu má podle svých slov navzdory popisovaným zkušenostem pozitivní vztah, nicméně míní, že učit by ho bylo možné i méně tvrdě a neúprosně. „Pedagogický systém stojí za diskusi, zda by se neměl změnit. Myslím si, že to lze dělat jinak, že lze děti motivovat i bez srážení sebevědomí,“ poznamenává.

Bývalou baletkou bude za pár let i Márová, která letos v červnu oslaví čtyřicátiny. V baletním „důchodu“ si plánuje otevřít školu jiného typu. Ani v ní sice nebude podporovat iluzi, že každá studentka dotančí až k Labutímu jezeru, těm, kdo to nedokážou, ale chce nabídnout možnost pokračovat v jiném druhu tance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...