Benátský festival vybral po 25 letech do hlavní soutěže český film. Sledovat bude Nabarvené ptáče

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

  • 1994: Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (režie: Jiří Menzel)
  • 1989: Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1985: Perinbaba (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1983: Tisícročná včela (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1981: Postřižiny (režie: Jiří Menzel)
  • 1969: Čest a sláva (režie: Hynek Bočan)
  • 1965: Lásky jedné plavovlásky (režie: Miloš Forman)
  • 1963: Zlaté kapradí (režie: Jiří Weiss)
  • 1958: Vlčí jáma (režie: Jiří Weiss)
  • 1947: Siréna (režie: Karel Steklý) – hlavní cena Zlatý lev
  • 1940:  (režie: Martin Frič)
  • 1939: Humoreska (režie: Otakar Vávra); Tulák Macoun (režie: Ladislav Brom); Skleněný chléb (režie: Ludvík Guba, krátkom.)
  • 1934: Extase (režie: Gustav Machatý)

O přízeň benátské poroty se naposledy v roce 1994 ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.

Literární předlohu má i Nabarvené ptáče. Scénář režisér napsal podle stejnojmenného bestselleru Jerzyho Kosińského z roku 1965. Děj Nabarveného ptáčete se odehrává za druhé světové války a hlavní postavou je devítiletý Žid Joska, jehož rodiče pošlou k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacisty. Chlapec se musí vypořádat nejen s krutostí války, ale především s krutostí lidí.

Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o osamoceném setkání dítěte s krutostí a násilím.

Ve filmu hraje Keitel či Skarsgård

Marhoul začal svůj třetí celovečerní snímek připravovat před více než deseti lety. První klapka před kamerou Vladimíra Smutného padla na jaře roku 2017. Představitele hlavní role našel v českém chlapci Petru Kotlárovi, pro něhož bylo psychicky náročné zvárnění postavy první filmovací zkušeností.

Režisérovi se podařilo pro drama, natáčené v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny,  získat ale i známé zahraniční herce, například Američana Harveyho Keitela či Švéda Stellana Skarsgårda. Z českých herců se na plátně objeví Jitka Čvančarová nebo Radim Fiala.

Porota hlavní soutěže benátského festivalu posoudí Marhoulův film mezi 28. srpnem a 7. zářím, kdy se 76. ročník koná. Konkurovat mu budou se svými novinkami režiséři jako Roman Polanski či Steven Soderbergh. Předsedkyní mezinárodní poroty je argentinská režisérka, scenáristka a producentka Lucrecia Martelová.

Dostat se do Benátek znamená, že na film se okamžitě upře pozornost, ale dalším milníkem, který je nejdůležitější, je, jakým způsobem bude film vnímán kritiky. Důležité také je, jak Nabarvené ptáče přijme festivalové publikum a s jakým poselstvím se bude komunikovat mezi „normálními“ lidmi.
Václav Marhoul

Po světové premiéře v Benátkách se Nabarvené ptáče vydá do Toronta, kde jej v září uvede tamní festival v sekci Special Presentations. Od 12. září mohou na film do kin zajít i čeští diváci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...