Dala jsem slib babičce, že se lidé dozvědí o Romech v odboji, říká režisérka Lacková o dokumentu

Nahrávám video

Režisérka Věra Lacková pátrala po osudu svého pradědy, romského partyzána. Odkryla příběhy i dalších romských partyzánů a nyní usiluje o vybudování památníku romskému odboji na Slovensku. O svém pradědovi například zjistila, že několikrát utekl z koncentračního tábora. O práci na dokumentu nazvaném Jak jsem se stala partyzánkou, hovořila v Událostech, komentářích. Samotný dokument odvysílá v premiéře ČT2 v úterý 4. dubna ve 21:45.

„Už v dětství jsem poslouchala od babičky různé příběhy a pohádky o mém pradědovi. Byl to takový tragický příběh, protože během války byl v odboji, byl partyzán, ale později byl zajatý v koncentračním tábore v Dubnici nad Váhom a šest členů jeho rodiny zavraždilo gestapo… jeho matku, manželku i malé děti. Nejmenšímu byly jenom dva měsíce, dalšímu dva roky,“ popsala Lacková.

Režisérku příběh velmi zasáhl a v dospělosti se rozhodla k němu vrátit, když se stala filmařkou. „Dala jsem slib své babičce, že udělám všechno pro to, aby se lidé dozvěděli, že i Romové byli v odboji,“ doplnila.

Ve snímku je režisérka velice otevřená, popisuje zákulisí rodiny, včetně rodinných tragédií. Ze začátku vůbec nepočítala s tím, že by byla před kamerou. „Spíš jsem počítala s tím, že budu vyprávět příběh praděda, a měla jsem to vymyšlené úplně jinak, ale postupně jsem s dramaturgem došla k tomu, že možná ta forma, když to odvyprávím přes osobní příběh, bude nejlepší. Aby to pochopili i mladí diváci. A jsem ráda, že to dobře funguje i na školách,“ vysvětlila Lacková.

Film se promítá na školách v Česku i na Slovensku. Dokumentaristku zarazilo, že se žáci učí o odboji velmi málo. „I o druhé světové válce a o tom, že Romové byli i hrdinové, nebyli jen oběti, o tom se vůbec neví,“ poznamenala.

Ve svém snímku zároveň upozorňuje na rasismus, který ve slovenské společnosti podle ní přetrvává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...