V únorových novinkách na tuzemských jevištích se sešly hned dvě Manon Lescaut, jedna prožívá svůj příběh v baletu, druhá v opeře. Repertoáry českých divadel obohatily také současnější pojetí klasických dramat, muzikál o manželkách Jindřicha VII. či interaktivní představení. Přehled zahrnuje divadelní premiéry, o nichž informovaly Události v kultuře.
Švandovo divadlo: Dívenka na trampolíně
Švandovo divadlo pokračuje v linii autorských textů o výjimečných osobnostech české historie, o nichž se ví nezaslouženě málo. Komorní hra Pavla Jurdy Dívenka na trampolíně se inspiruje životem Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, kteří sdíleli společný osud v komunistickém Československu i následně v kanadské emigraci. V Torontu vedli exilové nakladatelství ’68 Publishers, kde tiskli knihy Václava Havla, Milana Kundery nebo Bohumila Hrabala.
„Hledali jsme ty lidské momenty,“ říká režisér Martin Františák o osobním příběhu na pozadí velké historie. V hlavních rolích Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové se představují Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková.
Divadlo J. K. Tyla: Six
V muzikálu Six se šest manželek anglického krále Jindřicha VIII. předhání, která kvůli jejich společnému manželovi trpěla nejvíce. Muzikál Six se od uvedení v Edinburghu postupně stal hitem na londýnském West Endu i na Broadwayi. Divadlo J. K. Tyla má být teprve třetí scénou na světě, která dostala svolení muzikál nastudovat ve vlastní inscenační podobě. Režie se ujala Daniela Špinar.
„Skutečné historické postavy se během fiktivního koncertního souboje svěřují se svými reálnými životními úděly, zcela současná forma zpracování ale jejich osudy přibližuje dnešním, především mladým divákům,“ upozorňuje dramaturg muzikálu a spoluautor českého překladu Pavel Bár. Hudební stránku muzikálu podle něj inspirovaly popové královny posledních desetiletí, například Adele, Sia, Céline Dionová, Britney Spearsová nebo Ariana Grande.
Národní divadlo Brno: Manon Lescaut
Vášeň, zoufalství i naději nabídne opera Manon Lescaut, kterou na konci devatenáctého století napsal Giacomo Puccini. Vycházel ze stejnojmenného románu. Hlavní hrdinka Manon touží po lásce mladého rytíře, ale zároveň i po životě v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř.
Od února operu uvádí Národní divadlo Brno v režii Štěpána Pácla, pro něhož jde o první operní inscenaci. „Puccini napsal velký, silný příběh dvou mladých lidí, ničím výjimečných lidí, ale lidí, kteří propadli nezměrné síle lásky. A stejně jako o nich je to příběh i o nás, i my – bez ohledu na věk a životní zkušenosti – propadáme bezhlavě tvořivé, a zároveň ničivé síle lásky. A vždy jde o to, kterou její část necháme převládnout,“ uvedl Pácl.
Státní opera: Manon Lescaut
Tragický příběh lehkomyslné Manon Lescaut kromě opery v Brně vypráví od února také balet ve Státní opeře. Inscenace L’Histoire de Manon se opírá o choreografii Kennetha MacMillana, který v osudovém rozporu mezi rozumem a citem vyniká vhledem do psychologie postav.
Pražského provedení baletu se ujal Robert Tewsley, který MacMillanovo choreografické pojetí inscenuje po celém světě. „Bohužel téměř všechno, s čím se v Manon setkáváme, v nějaké formě stále existuje. A tak si myslím, že se tomu nemáme vyhýbat a tvářit se, že to není. Žebráci, chuďasové, boháči i prostitutky, strach i smrt. Je to realita, před níž se nelze skrýt,“ řekl Tewsley v rozhovoru pro magazín Národního divadla.
Ve Státní opeře se rovněž zkouší Pucciniho opera Manon Lescaut, premiéra je v plánu na konec března.
Národní divadlo: Oresteia
Národní divadlo uvádí volnou adaptaci antické trilogie Oresteia. Moderní uchopení britského dramatika Roberta Ickea předkládá dva tisíce let starou historii jako napínavou detektivku, ale i jako osobní a společenské drama o nebezpečí hněvu a marnosti odplaty. Vypráví rodinnou ságu o světě na pokraji zkázy a o naději v nové začátky.
„Udělal lidi, ne bohy, zodpovědnými za své činy, takže morální otázky jsou tak mnohem palčivější a aktuálnější,“ domnívá se režisér Marián Amsler. Hlavních rolí se zhostili Zuzana Stivínová a David Matásek.
Národní divadlo moravskoslezské: Ptáčci
Hra Ptáčci libanonsko-kanadského autora Wajdiho Mouawada se dočkala české premiéry. Nastudovalo ji Národní divadlo moravskoslezské. Příběh vypráví o starých rodinných traumatech, předsudcích, ale také o přijetí toho, kým skutečně jsme. „Je to velkolepá hra o osudu a údělu člověka. Osobní příběh o identitě,“ podotýká režisérka Aminata Keita.
Eitan, hlavní mužská postava příběhu, pochází ze židovské rodiny, dělá kariéru jako biogenetik, žije v Německu a za studiem cestuje do Ameriky. V newyorské univerzitní knihovně potká Wahidu – marockou historičku s americkým občanstvím. Láska ale narazí na předsudky Eitanovy nejbližší rodiny.
Divadlo na zábradlí: Paní Dallowayová
Magdaléna Sidonová se pražském Divadle Na zábradlí stala Paní Dallowayovou. Předlohou je román Virginie Woolfové o ženském světě, jeho úskalích, o příčetnosti, duševním zdraví a o sebevraždě. Sama autorka označila tuto knihu za svou nejlepší.
Román, jehož známosti napomohl také oscarový film Hodiny, se odehrává během jediného dne. Charakterizuje ho vysoká míra imaginace, asociace myšlenek a obrazů, což se inscenátoři snažili převést i na jeviště. „Záměrně někdy necháváme prostor pro to, aby si divák domýšlel, co se ve vnitřním světě postav odehrává,“ potvrdila režisérka Anna Klimešová.
Činoherní studio: Pipi Dlouhá punčocha
Jedna z nejznámějších postav švédské spisovatelky pro děti Astrid Lindgrenové baví svými kousky publikum v Ústí nad Labem. Tamní Činoherní studio totiž hraje Pipi Dlouhou punčochu. Představitelku našlo v Marii Machové.
Podle režiséra Michala Háby nelze brát hubatou a živelnou hlavní hrdinku realisticky. „Pipi je princip – ve svém vzpírání se autoritám, ve své hravosti, ve své představivosti. A až filozofujícím údivu nad světem,“ domnívá se. Tvůrčí tým inscenaci uvádí jako „tak trochu koncert a podívanou pro všechny, kdo jsou nebo někdy byli dětmi“. Do činohry zapojil vtipné písně, zvukové efekty a bláznivě barevné kostýmy. „Nás docela bavilo nechat Pipi nabourávat i samotné divadelní konvence,“ přiznal Hába.
Jihočeské divadlo: Směšná temnota
Jihočeské divadlo zve diváky na interaktivní představení. Novinka Směšná temnota se hraje na studiové scéně, kam se vejde jen několik desítek diváků, ti se stávají součástí hry. Kromě sluchu a zraku zapojí také čich, hmat i chuť. Představují domorodce, psa i kámen.
Příběh vypráví o dvou vojácích, kteří pátrají v džungli po záhadně ztraceném kolegovi, jehož podezřívají, že zabil svoje spolubojovníky. Dramatik Wolfram Lotz zasadil děj do smyšleného prostoru, byť padnou zmínky o Afghánistánu. „Využívá absurdní humor, když se střetává civilizace s jakousi divočinou, a pohrává si s tím, co je to ta civilizace a co divočina,“ doplnila režisérka Martina Schlegelová.
Horácké divadlo: Faust
Horácké divadlo Jihlava sáhlo po klasice, jakou je Faust od Johanna Wolfganga Goetha. Režisér Jakub Čermák se dramatické básni o učenci, který zaprodal svoji duši, pokusil dát osobitý tvar. Novodobým předpeklím se pro něj stala léčebna dlouhodobě nemocných. „Od počátku jsem věděl, že chci dělat Fausta pouze v případě, že budu mít možnost režírovat oba dva díly. Chtěl jsem zkrátka zdolat tuto velehoru, hnacím motorem byla právě snaha nějak uchopit druhý díl, který se zřídka uvádí,“ uvedl Čermák.
První polovina vykresluje Faustovo milostné vzplanutí k Markétě a jeho tragický osud, druhá je spíše filozofickou úvahou nad zpupností a pýchou, s níž se lidé snaží podmanit svět, a od publika vyžaduje jiný druh vnímání. „V naší úpravě hrajeme druhý díl jako činohru beze slov. Nejde o tanec ani o pantomimu, pouze o čistý pohyb,“ vysvětlil Čermák. O titulní roli, mladší a starší verzi Fausta, se dělí Matěj Polák a Jakub Škrdla.
Slezské divadlo: Její pastorkyňa
Slezské divadlo v Opavě se vrací k opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Jednu ze svých nejúspěšnějších inscenací za poslední roky nabízí s novým hudebním podkladem. Dílo vycházející ze skutečných událostí vypráví o partnerské a rodičovské lásce, žárlivosti, pýše, vině a obavách ze ztráty postavení ve společnosti.
Remake inscenace z roku 2014 znovu vytvořila režisérka oceněného nastudování Jana Andělová Pletichová. Z původního obsazení se diváci mohou těšit například na Jenůfu v podání Terezy Kavecké či Kostelničku, kterou ztvárňuje Katarína Jorda.
