Jak vytrhnout velrybě ploutev. Jan Gemrot se nebojí nových horizontů

Nahrávám video

Jan Gemrot na sebe upozornil už u přijímacího řízení na Akademii výtvarných umění. Pro svůj talent dostal výjimku a do ateliéru klasické malby nastoupil už po ukončení třetího ročníku střední výtvarné školy. Nyní tento výrazný výtvarník třicátnické generace otevírá Nové horizonty. Pod tímto názvem představuje svou tvorbu v pražské Galerii Pro arte.

Naléhavost jeho umělecké výpovědi je nepřehlédnutelná, napsala o Janu Gemrotovi kurátorka Národní galerie, v jejíchž sbírkách je výtvarník zastoupen. I když pracuje i s novými technologiemi, malba je pro něj pořád na prvním místě.

„Ať už je to jednoduchý záznam nějaké vizuální informace, nebo emoce, vidíte práci s materiálem. Je to prostě neopakovatelné, protože obraz je vždycky unikát, i když namalujete kopii, tahy nikdy nejsou stejné – a to mě fascinuje. Pro mě je proces malby důležitější než jeho výsledek, konečný obraz,“ popisuje Gemrot, co je na malbách pro něho tak umělecky přitažlivé.

Svými díly často reaguje na společenské jevy, vystavenými díly se ale obrací do lidského nitra. Zajímá ho práce s lidským podvědomím. „To není zklidnění, to je hluboký průzkum,“ poznamenává. „I tato výstava by mohla být čtena jako dobrodružná výprava, jen místo, na které se snažím diváka vzít, je více uvnitř.“

Umělcovo zkoumání má mimo jiné podobu výpravy na širé moře vzdáleně inspirované atmosférou románu Moby Dick. Nedořečený příběh namalovaný v jiných horizontech nutí diváka dívat se na realitu z jiných úhlů pohledu, přemýšlet v nových obzorech.

Když člověk vybočí ze zajetých perspektiv, může dojít k novým zjištěním nebo novým objevům. Myslím, že to je hlavní funkce umění: že by mělo zpochybňovat zažité věci a zkoušet hledat.
Jan Gemrot

K Moby Dickovi odkazuje i Gemrotova vůbec první socha – velrybí ocas, který umístil před galerii. Návštěvníky jeho Nových horizontů tu bude vítat do konce června.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...