„Je to pouze padesát let!“ Americká filmová akademie se apačské herečce omluvila za posměch

Nahrávám video

Americká filmová akademie se omluvila indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii Louise Cruzové, známé jako Sacheen Littlefeatherová, za urážky, kterým v roce 1973 čelila po svém projevu na Oscarech. Umělkyně tehdy vystoupila na slavnostním ceremoniálu místo herce Marlona Branda, aby promluvila o zobrazování původních obyvatel Ameriky v hollywoodských filmech. Publikum ji z pódia vypískalo.

V roce 1973 získal Marlon Brando cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Kmotr. Brando však sošku kvůli nesprávnému zobrazování indiánů v americkém filmovém průmyslu převzít nechtěl. Místo něj se na pódium dostavila tehdy šestadvacetiletá herečka Sacheen Littlefeatherová.

Čas vyhrazený pro děkovnou řeč se rozhodla věnovat poselství, které chtěla spolu s Brandem předat americkému lidu. Sám herec jí připravil osmistránkový text, pořadatelé ceremoniálu jí ho z časových důvodů přečíst nedovolili. Hovořit mohla pouze minutu, údajně celý tehdejší projev improvizovala.

Posměšky a nepravdivé spekulace

„Důvodem, proč tu stojím, je současné zacházení s americkými indiány ve filmovém průmyslu, v televizi, v reprízách filmů a také v souvislosti s událostmi ve Wounded Knee,“ zaznělo z úst herečky. Odkazovala tak na střety policistů a příslušníků kmene Oglalů v městečku v Jižní Dakotě a jejich následné hromadné zatýkání.

O tématu se jí nemluvilo lehce, očekávané podpory od přihlížejících se jí nedostalo. Dva kolegové z filmového průmyslu vyprovodili Littlefeatherovou z pódia s posměšky. Klid na Littlefeatherovou nečekal ani v zákulisí. Její proslov rozezlil herce Johna Wayna, kterého musela zpacifikovat ochranka. Podle Littlefeatherové na ni i na Branda byl Wayne velmi rozzuřený a herečku chtěl z pódia odtáhnout vlastníma rukama.

„Šla jsem tam jako bojovnice. Šla jsem tam s půvabem, krásou, odvahou a pokorou svého lidu. Mluvila jsem ze svého srdce,“ vyjádřila se později ke svému projevu. Její řeč sledovalo pětaosmdesát milionů diváků.

Některá média po vystoupení reportovala o tom, že herečka není skutečnou indiánkou, ale s projevem souhlasila z důvodu, že by to mohlo pomoci její herecké kariéře. Podle Littlefeatherové jsou tyto spekulace nepravdivé, jak sdělila BBC.

Omluva po padesáti letech

O padesát let později přichází americká filmová akademie s omluvným dopisem. Jeho autorem je prezident Akademie filmového umění a věd David Rubin. Důvodem k omluvě jsou dle Rubina neoprávněné a neopodstatněné urážky, kterým umělkyně musela čelit.

„Proslov na pětačtyřicátých Oskarech nám připomíná nutnost respektu a důležitost lidské důstojnosti,“ řekl.

Herečka přiznala, že takové gesto nečekala. Ve své odpovědi zdůraznila, že přišlo s několikaletým zpožděním. „My indiáni jsme velmi trpěliví lidé – je to pouze padesát let!“ vyjádřila se.

Filmové muzeum při Akademii filmového umění a věd chystá na letošní září akci, kde bude Littlefeatherová hovořit o svém vystoupení v roce 1973 a o filmovém zobrazování indiánů v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...