Kopie Mariánského sloupu připlula do Prahy. Sochař pokračuje ve snaze vrátit ho na Staroměstské náměstí

Replika Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí se vrátila do Prahy – po vodě. Sochař a restaurátor Petr Váňa na kopii původní sochy, kterou v roce 1918 strhl dav jako domnělý symbol habsburské monarchie, pracuje více než dvacet let. Jestli bude sloup znovu stát v centru hlavního města, ale není jisté. Váňa se o jeho obnovu pokusil už jednou na konci května.

Kamenný náklad o hmotnosti přibližně šedesáti tun přepravila loď ze Staré Boleslavi. Přepravu a naložení zhruba dvě stě padesáti pískovcových dílů podle sochaře hradí soukromí dárci. Loď zamířila ke Karlovu mostu, kde by měla kotvit asi měsíc. 

V přístavišti Pražské Benátky posádku lodi s mariánským sloupem přivítal malý okruh příznivců za volání „sláva“. Po necelé hodině kotvení posádka sestoupila na molo a pronesla přípitek ve jménu Panny Marie.

Váňa se svými spolupracovníky chce přímo na místě dokončit korintskou hlavici sloupu, aby lidem přiblížil dílo, jemuž věnovali více než dvě dekády práce. Části sloupu už v Praze uloženy jsou, například socha Panny Marie.

Jsem šťastný, že s tím, co jsme vytvořili, můžeme připlout do Prahy, abychom to mohli předat. Je to dárek i možnost, aby to lidé viděli.
Petr Váňa

Na sobotní odpoledne pak chce Váňa svolat na Staroměstské náměstí veřejné shromáždění, kde se chystá veřejnosti projekt představit – a také tam převézt první kámen a znovu začít odkrývat dlažbu. S tím sice začal už na konci května, protože ale neměl potřebné povolení, musel práce zastavit a dlažbu vrátit do původního stavu. 

Sporný symbol

O obnově Mariánského sloupu se vedou diskuse, mnohdy bouřlivé, už od devadesátých let. Sochu vytvořil v polovině sedmnáctého století Jan Jiří Bendl. „Je klíčem k českému baroknímu umění. Tato socha byla vytvořena jako první barokní socha v Čechách a otevřela cestu ke všem ostatním,“ upozorňuje na uměleckou hodnotu původního díla Váňa. 

Podle něho by se také nemělo zapomínat, že sloup má duchovní rozměr. „Toužím, aby to lidé pochopili a aby smysl toho všeho bylo smíření,“ říká.

Nahrávám video

Podle zastánců znovuvztyčení vznikl sloup jako vzpomínka na obránce Prahy za třicetileté války, podle odpůrců je symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Návrat iniciuje Společnost pro obnovu Mariánského sloupu. Potřebnými financemi přispěly tisíce lidí a také dvacet měst. Váňa před lety oslovil s žádostí o podporu ty obce, kde mariánský sloup už stojí. Jejich jména jsou na replice vytesána. Celkové náklady na výrobu podle údajů společnosti přesahují čtyři miliony korun.

Dochované části zbořeného sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea. Podle těchto fragmentů byly zaměřeny plány na věrnou kopii. Podle Váni se liší jen původ pískovce, s nímž pracoval, protože lom, odkud si materiál nechával dovézt Bendl, je už zasypaný.

Váňa: Musíme pracovat, než se zastupitelé dohodnou

Výsledek dvacetileté práce by Váňa rád viděl stát na Staroměstském náměstí, tedy na místě, kam podle něho patří. Na konci května odstranili se spolupracovníky dlažební kostky a odhalili tím desku, která připomíná bývalé umístění sloupu. Akci, do níž se Váňa pustil, protože mu prý brzy vyprší stavební povolení, ale přerušili městští stážníci. 

Mluvčí magistrátu Vít Hofman v té souvislosti upozornil, že usnesení zastupitelů ze září 2017, které nesouhlasí se záměrem obnovy sloupu, je stále platné. Váňa namítá, že zastupitelstvo jako samospráva nemůže zasahovat do výkonu státní správy, která již stavbu v létě roku 2017 povolila

Podle právního zástupce, kterého si najal, stavební povolení platí. Váňa se neobává, že by vypršení jeho platnosti v červenci plány zkomplikovalo, květnové práce totiž považuje za zahájení stavby.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nyní čeká pouze na povolení záboru prostranství od Prahy 1 a Technické správy komunikací, aby mohl založit „staveniště“ o potřebné rozloze. O jeho vydání požádal Váňa úřady na konci května. „Nicméně tato žádost obsahovala jisté formální nedostatky a my jsme vyzvali žadatele k jejich doplnění. To se ke dnešnímu dni nestalo a povolení tedy nemají,“ upřesnila aktuální stav žádosti mluvčí Městské části Praha 1 Kateřina Písačková. 

Mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník uvedl, že by nerad vyjádřením vstupoval do procesu, který se vyloženě týká Prahy 1 a Technické správy komunikací. Podle mluvčí druhé z organizací Barbory Liškové postavili představitelé Prahy TSK do nepříjemné pozice soudců. O situaci budou jednat ve středu dopoledne.

 „Sochy jsou zamýšlené na konkrétní místo. Doufám, že jde jen o momentální rozhodnutí politického zastupitelstva, ale po stránce správní je vyřízeno stavební povolení – a my máme povinnost pracovat. Zastupitelé diskutují, zda rozhodnutí minulého zastupitelstva zrušit, nebo potvrdit, my musíme mezitím pracovat dál, než se dohodnou,“ vysvětluje Váňa, proč se rozhodl dovézt více než dvě stě dílů z kopie Mariánského sloupu do Prahy a pokračovat v jeho obnově. Pokud radnice Prahy 1 zábor nevydá, je prý připraven vše provést ručně.

Uvedl také, že kromě platného stavebního povolení, má k dispozici i závazné rozhodnutí památkářů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...