Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.
Zloději se do muzea dostali v noci na úterý, podle zemského kriminálního úřadu zřejmě v brzkých ranních hodinách. „Byl to klasický případ jako ze špatného filmu,“ konstatoval mluvčí úřadu. Zaměstnanci zmizení pokladu zaregistrovali hned ráno.
Do muzea nemohl „jen tak někdo vpochodovat“
Při krádeži zmizelo všech 483 zlatých mincí o hmotnosti asi čtyř kilogramů. Následně se zjistilo, že odcizeny byly také další tři mince z jiné vitríny, pachatelé u ní rozbili bezpečnostní sklo. „Ztráta keltského pokladu je katastrofa, ty mince jsou coby svědci našich dějin nenahraditelné,“ řekl bavorský ministr kultury Markus Blume. Dodal, že je nutné udělat vše pro objasnění okolností krádeže a dopadení pachatelů.
Deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že pátrání po keltském pokladu je rozšířeno na celý schengenský prostor. Ministr Blume spojuje krádež s organizovaným zločinem. „Je jasné, že do takového muzea jen tak někdo nevpochoduje a ten poklad neodnese,“ řekl v rozhovoru pro Bavorský rozhlas. Prozradil, že zlodějům se podařilo odpojit všechna bezpečnostní opatření, včetně telefonního spojení. A to přesto, že podle Blumeho muzeum bylo vybaveno nejmodernějším zabezpečením.
Čí mince jsou a kdo je odvezl z českého území?
Keltský poklad objevili archeologové u Manchingu v roce 1999. Pochází zhruba z roku sto před naším letopočtem. Podle muzea je stále spojen s mnoha otázkami. Neví se, kdo mince vlastnil ani z jakého důvodu se je rozhodl zakopat. Je možné, že je někdo skryl v době války nebo katastrofy, ale už se pro ně nemohl vrátit. Majitelem takového pokladu mohla být pouze velmi vysoko postavená osoba, možná patřily do majetku celého rodu.
Záhadou rovněž zůstává, jak se mince dostaly k Manchingu z českého území. „Skutečnost, že mincovní poklad byl nalezen mezi přístavem a šlechtickým sídlem, naznačuje souvislost s dálkovým obchodem, který kontrolovaly vyšší vrstvy. Jako mezinárodní centrum dovážel Manching víno a rybí omáčky v amforách, bronzové nádobí a vzácné skleněné mísy na pití ze Středomoří,“ cituje muzeum archeoložku Susanne Sieversovou.
Manchingské opidum je pro zloděje přitažlivé
Muzeum v Manchingu poklad vystavovalo od roku 2006. Tamní opidum platí za jedno z nejdůležitějších keltských sídlišť, na kterém archeologové dodnes pokračují ve výzkumu. Toto místo ale opakovaně přitahuje zloděje historických artefaktů.
Naposledy letos v květnu vykradači hrobů v místech, kde se konal archeologický průzkum, ilegálně vyhloubili na sto čtyřicet děr. Odborníci předpokládají, že pachatelé pomocí sond pátrali po předmětech z keltského období. Zda nějaké předměty ukradli, není stále jasné. Případ vyšetřuje státní zastupitelství.
Nejznámější krádeží historických děl obrovské hodnoty z posledních let je případ z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe. Pachatelé odtud před třemi lety odnesli jednadvacet šperků osázených diamanty a brilianty v celkové hodnotě přes sto třináct milionů eur. Ukradené skvosty doposud nikdo neobjevil. V Drážďanech se v souvislosti s touto krádeží vede proces s několika muži.
