Na festivalu ve Varech jsou nejlepší otcové. Ceny obdržel bulharský i slovenský

Hlavní festivalová porota 54. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech se jednoznačně shodla, že nejlepší je Otec. Hlavní postava bulharsko-řeckého dramatu si s osobitým humorem hledá cestu ke svým blízkým. Jednu z hereckých cen získal slovenský herec Milan Ondrík za ztvárnění role ve slovenském dramatu Budiž světlo. Koprodukčně se na tomto snímku podílela i Česká televize.

„Znát byl docela silný trend otcovství v krizi a výrazný počet ženských hrdinek,“ shrnula témata letošní hlavní soutěže filmová kritička Jindřiška Bláhová. „Nebyl v ní letos žádný silný film jako loňský vítěz Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři, což byl film v podstatě světového formátu. Mezi letošními snímky jsou jeden silný obrazově či koncepčně, jiný herecky nebo tematicky,“ dodala. 

Vítězný Otec je třetím společným snímkem režisérsko-scenáristické dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov. Oba pocházejí z Bulharska.

Vítězové hlavní ceny 54. KVIFF: Kristina Grozevová a Petar Valčanov
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

„Děj Otce je postaven na modelové situaci známé z jiných snímků napříč mnoha dekádami. V obou vyprávěních svedou okolnosti dohromady starého otce a dospělého syna. Konflikty vznikají z jejich odlišných pohledů na svět a filmy postupně poodhalují minulost jejich vztahu. V tomto případě je otec nenapravitelný mystik důvěřující bulvárním zprávám a přírodním léčitelům a syn stydlivý pragmatik,“ přibližuje nejlepší snímek letošních Varů recenzent Marek Koutesh.

Cenu pro nejlepší herečku udělila porota německé herečce Corinně Harfouchové (mimochodem oceněna byla ve Varech už jednou, v roce 1988). Zasloužila si ji za roli autoritativní a ambiciózní matky v psychologické studii Lara od režiséra Jana-Ole Gerstera.

Cena pro nejlepšího herce putuje k sousedům. Ke slovenskému herci Milanu Ondríkovi, který v dramatu Budiž světlo představuje otce, jenž musí reagovat na situaci, že jeho syn se stal členem polovojenské mládežnické organizace. Příběh, v němž xenofobie vítězí nad soucitem k bližnímu, natočil Marko Škop. 

Nejlepším režisérem byl ale vyhlášen Belgičan Tim Mielants. Pobavil i dojal tragikomedií Patrick o údržbáři v nudistickém kempu, který ztratí kladivo, což zásadně změní jeho život.  

Nejlepším dokumentem se stal esejistický portrét Ksenie Okhapkinové Nesmrtelní. Sleduje v něm, jak mechanismus politické moci ovlivňuje život na ruském maloměstě. Ideologie zasahují do lekcí v baletní škole či do tréninku dospívajících chlapců v armádní přípravce.

Do Ruska míří i hlavní cena v soutěži Na východ od Západu, která se soustředí na první a druhé počiny „východních“ režisérů. Boris Akopov porotu zaujal napínavým dramatem Býk z postsovětského Ruska, který diváky zavede do mafiánského prostředí po pádu Sovětského svazu. 

Favoritem divácké soutěže byl od první projekce dokument Forman vs. Forman. Na poslední chvíli ale společný počin Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny přeskočil dokumentární portrét další velké české umělecké osobnosti: Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. Natočila ho Olga Sommerová. 

Ceny za přínos pro Smutného a Clarksonovou

Velký aplaus si během závěrečného ceremoniálu vysloužili také dva noví držitelé čestných ocenění. Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematgrafii převzal kameraman Vladimír Smutný, který za svou tvorbu získal sedm Českých lvů, mimo jiné za oscarového Kolju. „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně a jsem rád, že pan Bartoška mi to umožnil, tu cenu není lehké získat jako kameraman. Já si jí vážím a ona váží také,“ uvedl ve Varech.

Čestná ocenění KVIFF pro Vladimíra Smutného a Patricii Clarksonovou
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii si pak z Varů odváží americká herečka Patricia Clarksonová, známá aktuálně třeba ze seriálu Ostré předměty nebo z filmů Dogville či Zelená míle. „Získala jsem nádhernou cenu. Karlovy Vary dodaly energii mé duši, nechci odjet domů, chci jen poslat pro svého psa a zůstat tu,“ prohlásila herečka, která publikum pozdravila českým „ahoj“. 

Festival se s návštěvníky spíše loučí slovy „na shledanou“. Jiří Bartoška na závěr aktuálního ročníku totiž  tradičně připojil pozvání na ten příští, pětapadesátý. V Karlových Varech přivítá filmy, jejich tvůrce a příznivce od 3. do 11. července 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...