Navrhl unikátní podvozek a aerodynamický tvar vozu. Kniha Tatra se věnuje odkazu Hanse Ledwinky

Nahrávám video

Ke svému názvu přišly kopřivnické vozy po úspěšné terénní zkoušce v Tatrách. Kopřivnická automobilka se pak stala centrem významných inovací a avantgardního designu. Důležitou roli při tom sehráli i její konstruktéři, včetně designéra Hanse Ledwinky. Příběh československého výrobce aut i lidí, kteří byli u toho, přináší kniha Tatra. Ta po úspěchu v zahraničí vychází nyní i v češtině.

Hans Ledwinka měl pověst tvrdohlavého vizionáře. Dokázal z Tatry i odejít, když se něco nedělo podle něho.  Když se pak v roce 1921 vrátil, dokázal novým způsobem spojit to, co odkoukal u konkurence. Na jednoduchém podvozku vznikla Tatra 11. Automobil nenáročný na údržbu a nezmar k tomu. Na mezinárodních závodech s ním Tatra ujížděla konkurenci. 

Další zlomovým vůz byla Tatra 77. „Do té doby se aerodynamická karoserie moc neřešila. U vozů má ten odpor vzduchu smysl až v rychlosti nad 80 kilometrů v hodině,“ vysvětlil Jan Duda z Národního technického muzea. 

Jak je vidět na prototypech z třicátých let, automobilky se vzájemně sledovaly. Podobnost lze tak pozorovat u Tatry V570 z roku 1933 a Typu 12 od Ferdinanda Porscheho. „Porsche se díval přes mé rameno a já jsem se někdy díval přes jeho rameno,“ řekl Ledwinka podle spoluautora knihy o Tatře Ivana Margoliuse.

Nejslavnější vůz automobilky Tatra 87 dokázal vyvinout rychlost až 160 kilometrů za hodinu. Za druhé světové války si ho oblíbili němečtí důstojníci a jezdili s ním tak razantně, že často skončili v příkopu, a proto jim jízdu zakázal wehrmacht. „Ta auta zabila více nacistů než československá armáda. Nechci se nikoho dotknout,“ řekla hvězda americké talk show a sběratel veteránů, komik Jay Leno.

Naopak za přílišnou příchylnost k nacistům byl Ledwinka po válce odsouzen, v roce 1992 byl ale českými soudy plně rehabilitován.

Na snímku je model Tatry 87 cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Nejvíc ve světě značku Tatra proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

Dnes jsou svou výdrží známé hlavně nákladní Tatry. To by Hanse Ledwinku podle autorů knihy zřejmě potěšilo. Závěr profesního života věnoval právě náklaďákům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...