Recenze: Krásné psací stroje napsaly návod na moderní divadlo

V současném divadle už nestačí „jen“ dobře a s dramatickým nasazením odříkat text a přitom se organicky posunovat po jevišti. Zaujmout diváka je stále těžší, ačkoli právě divadlo je živý organismus, který - dobře uchopený - může v jednom okamžiku zapůsobit na několik smyslů publika najednou. Miloš Orson Štědroň je divadelník, který hledá tvar, jímž by smysly diváků atakoval co nejvýrazněji. Že se mu to daří, dokládá i nová inscenace jeho textu Krásné psací stroje v pražském Divadle Na zábradlí.

Tento poměrně mladý divadelní autor (narozen v roce 1973) se cíleně snaží „vytvořit autorské hudební divadlo, které by spojovalo hudbu a text tak, aby nebylo možné přesně určit, k jakému divadelnímu žánru ho lze přiřadit“. Zůstaneme-li přece jenom u známého škatulkování, základ pro svůj výraz našel v kabaretu, k čemuž odkazují už jeho dřívější hry - Kabaret Ivan Blatný (2007), Kabaret Hašek (2010), Divadlo Gočár (2012), Velvet Havel (2014), Salon Kupka (2014), Hus až do konce (2015) a pochopitelně také jeho zatím poslední dílo Krásné psací stroje.

Na rozdíl však od klasického kabaretu, jehož cílem je především pobavit, Štědroň si ke zpracování vybírá závažnější témata, které pak staví do konfrontace se zábavnou formou prezentace. Vytváří tím docela slušné dramatické napětí, se kterým si inscenátoři v průběhu dění různě pohrávají, tu přitvrdí, jindy odlehčí, situaci rozpohybují až do skeče nebo naopak zpomalí a ztiší, aby tak přivedli diváka, po předcházející řachandě, k zamyšlení či dojetí. To vše autor doprovází, nebo lépe prokládá hudbou, která má rovnocenný stavební charakter jako text.

Nahrávám video

Všechny tyto atributy obsahuje i hra Krásné psací stroje, která zpracovává pohnuté osudy čtyř umělců, jejichž nejproduktivnější část života probíhala v Československu v období tzv. normalizace. Jan Zábrana, Josef Škvorecký, Jiří Kolář a Bohumil Hrabal se svého času společně ocitli v redakci Odeonu, kde redigovali texty. Toto zaměstnání v sobě slučovalo mnoho rozporuplných pocitů. Na jedné straně úleva z bezpečí pravidelného příjmu a jakéhosi krytí oficiálním zaměstnáním, na stranu druhou právě toto přitakání oficiálnosti vzbuzovalo vnitřní pochybnosti, se kterými se každý vyrovnával po svém.

Miloš Orson Štědroň velmi sofistikovaně a poučeně vytáhl z různých materiálů (deníků, dopisů, autobiografií atd.) příhody, citáty a dialogy a vytvořil v půvabné divadelní zkratce výstižné charaktery čtyř různých osobností. Tyto črty pak v inscenaci dotvořil konkrétní hudební linkou, která nenásilně odpovídá jednotlivému charakteru.

Krásné psací stroje / Jiří Vyorálek
Zdroj: Divadlo Na zábradlí

„Nabízí se určitá zjednodušení – Škvorecký rovná se saxofon, Zábrana je beatnik, Hrabal funguje jako hospodský rocker a v případě Koláře využíváme koláží a určité nostalgie,“ upozornil autor. Vlastně se divák nic nového nedozví, nejedná se zde o odhalení či pojmenování nějaké zašité pravdy. V případě inscenace Krásné psací stroje nejde totiž ani tak o to, o ČEM se hraje, ale JAK se hraje.

A hraje se báječně. Režisér Jiří Havelka spolu s herci Miloslavem Königem (Jana Zábrana), Petrem Jeništou (Josef Škvorecký), Ladislavem Hamplem (Bohumil Hrabal), Jiřím Vyorálkem (Jiří Kolář) i muzikanty vytvořili svižné, inteligentní, hravé a přes poučení zábavné představení, kde skvostně hrají všichni a všechno.

Krásné psací stroje
Zdroj: Divadlo Na zábradlí

Inscenátoři neupozadili žádnou složku. Herci mají dostatek prostoru pro kreativní zprostředkování své postavy, naprosto výjimečně skvěle dotvářejí své charaktery zpěvem, ale v inscenaci dokonale hraje i scéna a rekvizity. Hraje se totiž s detailem, vše do sebe zapadá a nic není zbytečné. Těžko někoho vyzdvihovat či upozorňovat na jednu zdařilou situaci. Tady se hraje na celek, žádná všeobecná vata. Každé gesto, pohyb, intonace má smysl a slouží celku. Na zábradlí vytvořili moderní představení, které stojí zato vidět. V nejbližší repríze mají diváci tu možnost 3. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...