Recenze: Nepřekvapivý příběh o ženě, která se může odpoutat od Země, ale ne od dcery

Jak skloubit kariéru a mateřství – centrální, nijak překvapivě zpracované téma francouzsko-německého filmu Proxima. Atraktivní ale tím, že matkou samoživitelkou je kosmonautka vybraná na roční mezinárodní vesmírnou misi. Drama režisérky a scenáristky Alice Winocourové promítají česká kina od 30. července.

Hlavní hrdinku Sarah potkáváme v Evropě na výzkumné stanici, pak v Rusku a nakonec v Kazachstánu na vesmírné základně Bajkonur, odkud má být její raketa odpálena do vesmíru.

Režisérka Alice Winocourová natáčela na skutečných místech a ukázala i autentické extrémně náročné tréninky, z nichž mnozí diváci můžou mít fobii už jen při pouhém pohledu – Sarah v prudké odstředivé páce, Sarah v těžkém skafandru potopená pod vodou, Sarah opravující v časovém limitu rozbitou vesmírnou loď…

Čeká ji totiž první výrazný kariérní schod: mezinárodní vesmírná mise. Jenže má sedmiletou dceru. Stella (Zélie Boulant-Lemesleová) je pro Sarah zároveň motorem, který ji žene vpřed, i brzdicí Achillovou patou.

Žena středem vesmíru

Film téma místy zpracovává trochu schematicky. Ve vztahu matka – dcera – práce, ve snaze ukázat, že ženy vždy musí prokázat větší odolnost a dovednost než muži. V náznacích, že ženám se neodpouští ani zlomek únavy či citu, zatímco mužům projde lajdáctví i poetická duše.

Někdy je až příliš vidět, že snímek napsala a režírovala žena, například v nápadném důrazu na city spíše než na tvrdou práci. Na druhou stranu může být Proxima pro některé ženy inspirací, že skloubit mateřství a kariéru i za cenu obětí možné je. Pocitem tiché síly bude promlouvat v obecenstvu spíš k divačkám než k divákům.

V plné míře ale Proxima využívá šanci na mezinárodní herecké obsazení, které jí prostředí internacionálního vesmírného projektu dává. V hlavní roli Sarah vyniká francouzská hvězda Eva Greenová, kolem níž se pohybují další herci, kteří mají našlápnuto na to, být brzo velkým jménem světového filmu, pokud jím už nejsou, jako například Američan Matt Dillon, Němci Lars Eidinger a Sandra Hüllerová nebo Rus Alexej Fatějev.

Prostředí zajímavější než příběh

Je třeba ocenit, že se režisérce podařilo dostat do blízkosti atraktivního prostředí mezinárodní kosmonautiky a ukázat, jak se vesmírná mise připravuje a co pro ni kosmonautky i kosmonauti musí podstoupit či obětovat. Jak vypadá Bajkonur a odlet rakety.

Tyto cenné dokumentární postřehy tvoří silnou přidanou hodnotu k tradičnímu příběhu o rozkolu mezi mateřstvím a kariérou. V závěru korunovaném fotografiemi žen astronautek, jimž se skloubit rodičovství a kariéru podařilo.

V premiéře Proximu uvedl loni mezinárodní filmový festival v Torontu a před vstupem do široké české distribuce byl snímek součástí přehlídky Tady Vary.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...