Recenze: Nový Spider-Man dorazil v plné pavoučí síle se skvělým záporákem

Ví, že by si neměl vyskakovat, ale držet se blíž u země, dál od problémů a létajícího drsňáka Vultura s jeho špinavými kšefty se zbraněmi. Jenomže on už nechce jen chytat zloděje kol, sundávat kočky ze stromů a za koblihu pomáhat babkám přes ulici. Je přece Spider-Man a chce patřit mezi husté Avengers, kteří zachraňují svět. A tak se rozhodne přesvědčit pochybujícího Tonyho Starka, že na to má.

Na stránky komiksových sešitů uvedli Spider-Mana v roce 1962 Stan Lee a Steve Ditko. A byla to trefa do černého, protože díky extrémnímu zájmu kluků a holek ze střední (kteří by byli rádi jako on), vznikla jedna z nejúspěšnějších komiksových sérií Marvelu. 

U jeho filmového zrodu stál o čtyřicet let později zkušený Sam Raimi a kultovní sympaťák Tobey Maguire, jehož následovníci to rozhodně nemají jednoduché. Jejich „jednička“ byla pecka, „dvojka“ se slušně vyvezla na její vlně a „trojka“ si v roce 2007 poněkud utahaně sedla na zadek a na nějaký čas pohřbila zájem o další pokračování. Po mezihře (v létech 2012 a 2014), kterou představoval reboot série v režii Marka Webba, jenž do pavoučího kostýmu navlékl Andrewa Garfielda ve snímcích Amazing Spider-Man jedna a dvě, to Spidey alias Peter Parker prubnul z jiné strany.

Zhruba před rokem si spolu s Avengers v sympatickém podání pohybově disponovaného Toma Hollanda (Billy Elliot Muzikál) parádně zabojoval ve snímku Captain America: Občanská válka. Zásluhu na tom má dohoda společností Sony a Marvel a teď ho tu máme znovu v plné pavoučí síle, tradičně lehce přebouchlé stopáži 133 minut, s rozpočtem, který tentokrát těsně nepokořil dvě stě milionů, a v kostýmu, jenž nabízí 576 kombinací jak vystřelit pavučinu a elegantně se na ní zhoupnout do nové (a zdá se, že docela perspektivní) filmové série.

Všechno pro cílovku

Tentokrát to Peter Parker (Tom Holland) z Queensu, kde žije s fešnou tetou May (Marisa Tomeiová), zkouší jako Starkův stážista, který se nehodlá smířit s tím, že se s ním zachází jako s malým klukem, jenž se má starat o prkotiny, protože ví, že má na víc! Dokáže holýma rukama zastavit autobus, udržet dvě rozpadající se poloviny trajektu a zachránit kámoše z bortícího se výtahu, tak by si snad zasloužil nějakou hustou misi, kde by se mohl předvést. Když narazí na létajícího vidláka Vultura (Michael Keaton), který se svými kumpány vyrábí z uloupeného vesmírného šrotu nebezpečné zbraně pro nelegální kšefty, dojde mu, že tohle je jeho velká šance.

Tohle se každému standardně se vyhraňujícímu teenagerovi musí zatraceně líbit! Cílovka je jasná a všichni (včetně nějakého půl tuctu snaživých scenáristů) dělají všechno proto, aby si v multiplexu přišla na své. Po představení třetí verze Spider-Mana v loňské Občanské válce má teď, když je Spidey uváděn ve vlastní sólovce, režisér Jon Watts (Cop Car) volné ruce a může po svém rozvíjet koncept, jenž jako by se volně vracel ke středoškolským počátkům filmové série.

Hodně mu při tom pomáhá jedenadvacetiletý Tom Holland, který přesvědčivě a s chutí odehrál part patnáctiletého kluka, jenž má velký sen, jemuž je souzeno stát se hrdinou a s jehož velkou mocí přichází i velká odpovědnost. Opatrný Stark mu sice nedává velký manévrovací prostor, ale on si ho dokáže razantně zvětšit, i když není vůbec jasné, jestli je už dostatečně připravený zachraňovat svět.

Zlověstný Michael Keaton

Stará se o něj teta Marisa Tomeiová, které scénář žádnou velkou příležitost nenabízí, a tradičně charismatický Robert Downey Jr. A jede po něm opravdu zajímavý, dostatečně zlověstný i lidsky věrohodný, dobře napsaný a brilantně odehraný záporák Michaela Keatona („Když se mění svět, musíme se změnit i my“), jenž patří k nejzajímavějším figurám tohoto opusu a na jehož vystoupení jsem se vždy těšil.

Nový Spider-Man neopisuje předchozí schémata, má velmi svižné tempo, povinně dokonalé digitální efekty a slušně našlápnuto. A také vzbuzuje pocit (který lze snadno sdílet), že si všichni natáčení užívali a hodně se při tom bavili. Takže lze skousnout i krkolomné výchovné repliky typu: „Když bez obleku nejsi nic, neměl bys ho mít!“ či „Nedělej nic, co bych udělal já, a hlavně nic, co bych já neudělal!“ Stručně řečeno, Marvel Cinematic Universe má novou figuru, která do něj beze sporu patří. Kdo má tenhle svět zmáknutý, užije si Homecoming ještě o něco víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...