V Invalidovně postavili urychlovač částič ze starých reflektorů a kartáčů

Nahrávám video

O víkendu měla v pražském Studiu Alta premiéra inscenace CERN – urychlovač částic. Spolek Tabula Rasa nabídl svou představu, co se možná odehrává v laboratoři jaderného výzkumu. Inscenaci odehrál on-line na sociálních sítích.

Tabula Rasa novinku přibližuje jako vizuálně-hudební báseň nebo luminiscenční esej. Dvojice perfomerů, dýdžej a light designérka vytvářejí kompozice objektů, světel projekcí, zvuků a nálad. V analogové imaginaci si snaží představit, co za nepropustnými zdmi laboratoře CERN dělají její pracovníci. Na rozdíl od tamních vědců ale chtějí, aby byl vidět každý jejich pohyb. 

„Tím, že animátoři a performeři jsou na očích diváků, vidíme hybatele, kteří jsou za pohybem, za celou tou krásou,“ potvrzuje režisér Braňo Mazúch. Divadelníci pro představení zrecyklovali materiály a technologie, které už dosloužily jiným. Třeba vyřazené reflektory, staré kartáče, projekční jednotky, otáčivé mechanismy nebo čočky. Našli je prý ve sklepech Divadla na Vinohradech a ve zrušeném kabinetu fyziky.

Další možnosti dodal on-line přenos. Umožňuje zprostředkovat publiku detaily, které by z hlediště vidět nebyly, nebo ne tak dobře. „A tím tomu dát dynamiku, snaží se probourat čtvrtou stěnu monitoru, která je doma mnohem tlustší než mezi hledištěm a jevištěm,“ vysvětluje kameraman Jiří Šmirk.

Co se děje za zavřenými dveřmi

Studio Alta se snaží zůstat v kontaktu s obecenstvem nejen on-line. Poskytuje uměleckou rezidenci sedmi desítkám lidí a lidem se připomíná i projekcemi na fasádu barokní Invalidovny, kde sídlí. „Každou středu se mohou kolemjdoucí na chviličku zastavit a podívat se na kouzlo té budovy. Vizuálně-hudební performancí jim zpřístupňujeme, co se tady za zavřenými dveřmi děje,“ upřesňuje ředitelka organizace ALT@RT Lucia Kašiarová. 

Přesto se umělci upínají k mezinárodnímu dni tance, který připadá na 29. dubna. Doufají, že v té době už bude studio přístupnější než CERN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...