Zemřel britský spisovatel Martin Amis

Ve věku 73 let zemřel britský spisovatel Martin Amis. O úmrtí autora románů Peníze nebo Londýnská pole s odkazem na jeho ženu informuje americký list The New York Times (NYT). Syn neméně slavného spisovatele Kingsleyho Amise patřil k představitelům postmodernismu, vydal 15 románů, oceňované memoáry, díla literatury faktu a sbírky esejů a povídek. Ve svých pozdějších dílech se zabýval stalinistickými zločiny, válkou proti terorismu či holocaustem.

Amisova manželka, spisovatelka Isabel Fonsecaová, uvedla, že příčinou autorovy smrti byla rakovina jícnu. Zemřel v pátek ve svém domě na Floridě.

Rodák z Walesu zaujal hned románovou prvotinou Akta Ráchel z roku 1973, která získala prestižní Cenu Somerseta Maughama. Největšího uznání se mu dostalo v 80. a 90. letech za romány Peníze, Londýnská pole, Informace, které tvoří takzvanou londýnskou trilogii. NYT v této souvislosti píší, že Amisovy „sžíravé, erudované a bezútěšně vtipné romány definovaly britskou beletrii 80. a 90. let“.

Amis byl dvakrát nominován na Man Bookerovu cenu – v roce 1991 za Šíp času a 2003 za Žlutého psa. Do roku 2011 byl profesorem tvůrčího psaní na univerzitě v Manchesteru. Psal také pro týdeník New Statesman nebo nedělník The Observer. Napsal scénář ke sci-fi filmu Saturn 3, zkušenost s filmovým průmyslem pak popsal v románu Peníze. V knize Druhé letadlo z roku 2008 se věnoval událostem 11. září 2001.

„Vytříbeně popsat nízké věci“

V pátek měl v na festivalu v Cannes premiéru snímek režiséra Jonathana Glazera o veliteli vyhlazovacího tábora v Osvětimi natočený podle Amisova románu Zóna zájmu. Je zatím jedním z nejchválenějších filmů letošního ročníku a mnozí mu předpovídají výhru Zlaté palmy.

„Často mi vyčítají, že se ve svých knihách soustředím na štiplavou, rebelskou stránku života, ale já mám pocit, že jsem v tom spíš sentimentální. Každý, kdo čte bulvární noviny, narazí na mnohem větší hrůzy, než popisuji,“ uvedl v rozhovoru pro magazín The New York Times Book Review v roce 1985. Zároveň poznamenal, že se ve svých dílech snažil „vytříbeným jazykem popsat nízké věci: svět rychlého občerstvení, sexuálních show a časopisů s nahotinkami“.

V roce 1998 byl Amis hostem Pražského festivalu spisovatelů. Řada jeho děl vyšla i v českém překladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 2 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 4 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.