Zemřel herec Alois Švehlík. Přes tři dekády patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla, na kontě má také řadu filmových rolí, za snímek Na střeše získal nominace na Českého lva. Uplatnil se také v dabingu, kde propůjčil hlas třeba Jacku Nicholsonovi. Aloisi Švehlíkovi bylo 85 let. Lidé z oboru na něj vzpomínají jako na představitele silných osobností s citlivou duší. Poslední rozloučení bude ve středu 16. dubna v Národním divadle.
„Alois Švehlík zemřel krátce po dnešní půlnoci (z úterý na středu) ve svém domově obklopen nejbližšími,“ uvedl mluvčí Národního divadla (ND) Tomáš Staněk, který o smrti herce informoval.
Na DAMU ho nevzali
Z Pardubic, kde se Alois Švehlík 30. července 1939 narodil, vedly jeho profesní cesty nejprve na strojní průmyslovku. Už tenkrát chtěl hrát divadlo, ale na pražskou DAMU – kde paradoxně později herectví vyučoval – se nedostal.
Po škole pracoval v továrně, nakonec se ale dostal na prkna, která znamenají svět. Napřed ten omezený oblastními divadly. S profesionálním herectvím začínal Švehlík v Klatovech, následovaly scény v Mostě či Olomouci a Liberci.
V polovině sedmdesátých let získal angažmá v Městských divadlech pražských, kde se zapsal mimo jiné jako rebelský pacient psychiatrické léčebny McMurphy v Přeletu nad kukaččím hnízdem. Ve filmu se proslavil Jack Nicholson, jehož mimo jiné Švehlík daboval, i když v tomto konkrétním snímku mluví americký herec hlasem Borise Rösnera.
Přes tři dekády v Národním divadle
Švehlíkovým domovským divadlem se ale nakonec stala zlatá kaplička. V Národním divadle působil přes pětatřicet let. Za svou dlouhou kariéru ztvárnil mnoho postav – od komediálních figur a milovníků až po vysoce charakterové role.
„Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší, dlouholetý vynikající pedagog na DAMU,” uvedl ke Švehlíkově smrti generální ředitel ND Jan Burian.
Občas hostoval i na jiných scénách, mimo jiné v pražském Divadle Na zábradlí, kde za výkon ve hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Toto komorní představní o prchavosti lidského života ho svedlo na scéně dohromady se synem Davidem, rovněž hercem.
Alois Švehlík je také laureátem ceny Thálie, prestižní divadelní ocenění obdržel za celoživotní mistrovství v oboru činohra.
Pohádkový mlynář či senior „na střeše“
Od sedmdesátých let se Švehlík objevoval před kamerou. Zahrál si například v psychologickém dramatu o venkovském zdravotním středisku Dým bramborové natě nebo v adaptaci Páralovy knihy Mladý muž a bílá velryba v režiích Františka Vláčila a Jaromila Jireše.
V devadesátých letech se u diváků zapsal třeba rolí jednoho z důstojníků v Černých baronech, komedii podtrhující absurditu československé armády. A také jako mlynář ve stále oblíbené pohádce Princezna ze mlejna.
Také na filmovém place se několikrát setkal se synem Davidem. Třeba v příběhu Úsměvy smutných mužů z prostředí protialkoholní léčebny či hořké komedii Na střeše. V ní mu role poněkud nerudného učitele na penzi, jemuž život převrátí naruby mladý Vietnamec na útěku, vynesla první nominaci na cenu Český lev a rovněž na Ceny české filmové kritiky.
Tuto postavu měl původně hrát Jan Tříska, jenže před začátkem natáčení tragicky zemřel, a tak režisér Jiří Mádl musel změnit obsazení. „Když přišel na kamerovky, jako jediný neuměl text, ale jak jsem ho uviděl, hned jsem se začal těšit na další scény v jeho podání,“ popsal spolupráci se Švehlíkem tenkrát Mádl.
Jednu postavu v různém věku si Alois a David Švehlíkovi zahráli v televizním historickém seriálu Já, Mattoni. Podobně se podělili o postavu myslitele Jana Amose Komenského v dokudramatu Jako letní sníh. To patří k posledním Švehlíkovým titulům, stejně jako historické drama Muž, který stál v cestě o sovětském tlaku na československé politiky v srpnu 1968.
Hlas Nicholsona či De Nira
Pro svůj chraplavý hlas byl Švehlík i vyhledávaným dabérem. Jeho prostřednictvím promlouvali k českému publiku filmoví herci Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro, Burt Lancaster nebo Jack Nicholson.
„Čeští herci, ale i překladatelé, režiséři vždycky brali dabing jako uměleckou disciplínu a pan Švehlík mezi ně bezesporu patřil. Dokázal se dokonale vcítit do hereckého představitele a často i šel nad výkony těch herců. Připomněl bych jeho dabing seriálu Profesionálové nebo Dempsey a Makepeaceová,“ podotkl prezident Herecké asociace Ondřej Kepka.
Švehlík patří k málu herců, kteří několikrát obdrželi Cenu Františka Filipovského za dabing. V roce 2014 ji získal za celoživotní mistrovství v tomto oboru.
Poslední rozloučení se Švehlíkem se po domluvě s pozůstalými a rodinou odehraje 16. dubna od 11:00 v Národním divadle, sdělil Burian. „Pro veřejnost bude divadlo otevřeno od 10:30, aby mohli lidé položit květiny na jeviště,“ dodal.
