Zemřela herečka Simona Postlerová

Nahrávám video

Ve věku 59 let zemřela herečka a dabérka Simona Postlerová. Uvedl to deník Blesk a Nadační fond Dvojka Srdcem, jehož byla Postlerová patronkou. Hvězda snímků Probudím se včera nebo Jedna kočka za druhou zesnula podle Blesku ve svém bytě na pražských Vinohradech.

Herečka ještě v sobotu podle vinohradského divadla zkoušela v připravované inscenaci hry Lenky Lagronové Terezka. „Šokující zpráva o její smrti přišla o necelých 24 hodin později,“ sdělilo divadlo. Postlerová nastoupila po angažmá v činohře Národního divadla do Divadla na Vinohradech v roce 1992. „Více než třicet let byla oporou zdejšího hereckého souboru, ale také úžasnou, empatickou, nápomocnou kolegyní a kamarádkou. Na našem jevišti ztvárnila téměř čtyřicet nezapomenutelných hereckých postav,“ uvedla vinohradská scéna.

Smutek a soustrast pozůstalým vyjádřili také zástupci nadačního fondu Dvojka Srdcem. „S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás dnes v noci navždy opustila divadelní, filmová a dabingová herečka a také od samého začátku patronka našeho nadačního fondu Simona Postlerová. Čest její památce a upřímnou soustrast pozůstalým,“ uvedl na facebooku fond, jenž založila Praha 2 na pomoc lidem, kteří se dostali do obtížné sociální či zdravotní situace.

Informaci o úmrtí herečky potvrdila také náměstkyně pražského primátora a bývalá starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS), jež vznik nadačního fondu iniciovala.

Udženija označila Postlerovou nejen za skvělou herečku, ale především za neskutečně obětavou, laskavou a krásnou lidskou bytost. „Slovy ani nemohu vyjádřit lítost nad touto ztrátou. Chtěla bych vyjádřit upřímnou soustrast rodině a všem pozůstalým. Paní Postlerová, Váš život byl inspirací a darem pro nás všechny, kteří měli tu čest Vás poznat,“ napsala.

Soustrast rodině vyjádřil i ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Svým výrazným hereckým projevem se zapsala do diváckých srdcí. Jako člověk a patronka nadačního fondu Dvojka srdcem byla symbolem laskavosti a obětavosti,“ napsal o Postlerové.

Nahrávám video

Herectví v krvi

Postlerová se narodila 9. listopadu 1964 v Plzni v herecké rodině, její otec byl režisérem a matka herečkou. Část dětství a mládí prožila v Ostravě. Již v dětství prý věděla, že bude své rodiče následovat. Herectví vystudovala na pražské DAMU, potom ji oslovilo Národní divadlo, kde nejdříve hostovala, stálé angažmá získala v roce 1987.

Hrála i na dalších scénách a v roce 1992 nastoupila na Vinohrady. V Divadle Ungelt debutovala po boku Aleny Vránové v inscenaci Ladislava Smočka Perla Hollywoodu a já v roce 2005 a od roku 2017 například excelovala ve hře britské dramatičky Gail Louwové Miss Dietrich lituje, ve které její matku – slavnou filmovou legendu – hrála její herecká pedagožka z DAMU Regina Rázlová.

Televizní diváci znali Simonu Postlerovou například ze seriálů Chlapci a chlapi, Hospoda, Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech nebo Ordinace v růžové zahradě, Poslední sezona či Ošklivka Katka.

Také si zahrála v bezmála osmi desítkách převážně televizních filmů. Byly to například Jako letní sníh, Noc pastýřů, Zámek v Čechách, Paní Piperová zasahuje, Divnolásky, Jedna kočka za druhou či Experti. Jejím posledním titulem byl snímek Společně sami z letošního roku. Objevila se také v mnoha televizních inscenacích.

Úspěšná dabérka

Postlerová rovněž hodně dabovala a spolupracovala s rozhlasem. Dabovala například Samanthu Carterovou v seriálu Hvězdná brána, Lorelai Gilmoreovou v seriálu Gilmorova děvčata, Annie Hackerovou v Jistě, pane ministře a Audrey Hepburnovou ve filmu Snídaně u Tiffanyho.

Svůj hlas propůjčila i Cate Blanchettové jako paní elfů Galadriel ze série Pána prstenů nebo Monice Bellucciové ve filmech Matrix Reloaded a Matrix Revolutions. V roce 2002 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon v dabingu za propůjčení hlasu britské herečce Emmě Thompsonové ve filmu Vtip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 14 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.