Bral jsem šíření angličtiny jako misionářskou činnost, říká profesor anglistiky o období totality

Jaroslav Peprník v období normalizace nesměl přednášet. Dnes čtyřiadevadesátiletý profesor anglistiky mohl jen publikovat a vést cvičení, jeho činnost sledovala Státní bezpečnost. Ke své práci se mohl vrátit až po pádu komunismu. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací.

Jaroslav Peprník se narodil 11. února 1927 v Ivančicích, kde prožil dětství i druhou světovou válku. „Přišel rok 1939, kdy nám z nenadání na konci vyučování učitel řekl, ať dnes jdeme nejkratší cestou domů. To bylo proto, že se čekalo, že wehrmacht bude město obsazovat,“ vzpomíná.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

V letech 1942 a 1943 přibývalo ve městě smutných událostí. „První tři popravení, zastřelení, byli pan farář, který mě křtil, ředitel záložny a odborný učitel. Jeho syn se potom z koncentráku vrátil do mé třídy,“ vzpomíná.

V roce 1944 se gymnázium v Ivančicích zavřelo a tehdy sedmnáctiletý student Peprník byl stejně jako další spolužáci z oktávy nuceně nasazen v bučovické továrně. Tam se původně vyráběl luxusní nábytek, za války části německých letadel Messerschmitt. „Sbíjel jsem takzvané verschlagy, to byly takové dřevěné klece na poškozené ocasní části, které se spravovaly. Mám doma ještě kus kormidla s hákovým křížem, protože jsem to poškození trochu zvětšil,“ vtipkuje pamětník.

Nahrávám video

S angličtinou začínal jako samouk

Po válce studoval Filozofickou fakultu v Brně. Původně se hlásil na dva obory – francouzštinu a angličtinu. Musel si ale vybrat jen jeden jazyk. Zvolil anglický. Podle svých slov jazyk nepřátel Německa a autorů dobrodružných knih. Přesto, že se ho neučil ve škole, ale jako samouk. „Pokládám to za nějaké boží řízení, že otec měl v knihovně tři knihy. Byl to slovník anglicko-český, gramatika a učebnice konverzace,“ říká.

V roce 1948 po komunistickém převratu se při studiu ještě dílem náhody a štěstí dostal na letní školu do Londýna. „To víte, že mě napadlo tam zůstat, proto jsem si vzal jenom jízdenku tam. Pak jsem si řekl, že bych nějakou vlasteneckou práci mohl odvést i doma, ne hned vyklidit pole,“ směje se.

Mezi politicky nespolehlivými u PTP

Hned po promoci ale z plánů učit sešlo, byl povolán k pomocným technickým praporům. Šlo o vojenské tábory nucených prací pro perzekuci a převýchovu politicky nespolehlivých osob v komunistickém Československu. „V mé světnici byl doktor práv od Karlových Varů, náčelník Sokola. Potom lesník z Krkonoš, syn kulaka. Druhý syn vykořisťovatele. Jeho otec měl sodovkárnu v Prostějově,“ vypráví.

Tito lidé prakticky dřeli jako levná pracovní síla režimu v různých odvětvích, Peprník konkrétně v Karviné. „Přepravovaly se tam takové ty skruže na výztuže do chodeb nebo vykládaly vagony se dřevem. Jednou, to už jsem toho měl dost, jsem si lehl do sněhu a čekal, až dostanu zápal plic. Nedostal jsem ani rýmu,“ vzpomíná s úsměvem.

Soudruhu ho nikdo neoslovoval

Po čtyřech letech Peprníka z vojenského lágru vysvobodil jeho profesor, když ho doporučil kolegovi jako asistenta na anglistice v Olomouci. „Normální postup byl z asistenta na odborného asistenta za tři roky automaticky. Já jím byl šest a půl roku. Tehdy se s trochou nadsázky říkalo, že děkan, když má plénum v aule, tak má oslovení: soudruzi profesoři, docenti, odborní asistenti a asistente Peprníku,“ vtipkuje.

Neprošel politickou prověrkou. Aby mohl v práci zůstat, na univerzitě musel absolvovat tři roky Večerní univerzity marxismu – leninismu. Po roce 1968 ho z Katedry anglistiky přeřadili do Katedry neslovanských jazyků. „Bral jsem to jako misionářskou činnost, že mohu tu angličtinu šířit. Měl jsem štěstí na studenty, já jsem nikdy neříkal soudruhu, soudružko, říkal jsem miss Nováková a nikdo mě neudal,“ říká. 

Na své místo se mohl vrátit až po Sametové revoluci. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací. I ve svých čtyřiadevadesáti letech dochází na univerzitu každý pracovní den. „Chodím do práce, protože připravuju tady do té mezery jeden svazek,“ ukazuje na knihovnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Českem prochází silné bouřky. Hlášeny jsou spadlé stromy i výpadky elektřiny

Českem v pondělí prochází silné bouřky. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. V pondělí odpoledne bouře může doprovázet přívalový déšť i kroupy a silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, informoval po šestnácté hodině Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobila výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 mminutami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:53Aktualizovánopřed 55 mminutami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
před 3 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 4 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
12:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 11 hhodinami

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
včera v 08:04

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.