Před třiceti lety začala „na zkoušku“ vysílat Žižkovská věž. Dodnes je kontroverzní dominantou Prahy

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.

Žižkovský vysílač se stavěl sedm let, vznikl podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma, zhotovitelem byly Inženýrské a průmyslové stavby Ostrava. Televizní věž měří celkem 216 metrů a její hmotnost je 12 tisíc tun. 

Vysílač stojí v Mahlerových sadech na rozhraní pražských čtvrtí Žižkov a Vinohrady na místě starého židovského hřbitova. Konstrukce se skládá ze tří ocelových tubusů, které nesou celkem devět kabin, ve kterých se nachází restaurace nebo i hotelový pokoj. V nejvyšším patře je pak umístěna vysílací technika. 

  • výška věže: 216 metrů
  • výška umístění vyhlídkové plošiny: 93 metrů
  • počet výtahů: dva pro veřejnost, jeden služební (maximální rychlost čtyři metry za sekundu)
  • počet schodů: 736

O vybudování velkého vysílače se začalo hovořit už v roce 1974. Nejdříve byl vysílač osazen do Petřínské rozhledny, šlo však pouze o provizorní řešení. Ministerstvo spojů tak začalo v roce 1975 prosazovat stavbu až 160 metrů vysokého vysílače. Ten měl původně také stát na Petříně, aby nebyl podnik Kovoslužba nucen přesměrovávat antény desetitisícům pražských domácností.

Stavba vysílače na Petříně neprošla

Proti stavbě na Petříně se však tvrdě postavili památkáři. Roku 1984 uspěli, po dlouhých debatách se rozhodlo, že vysílací věž se vybuduje v lokalitě Mahlerových sadů na Žižkově. Kvůli kopcovitému terénu Prahy se nakonec ukázalo, že anténa bude muset být ve výšce minimálně 200 metrů, aby došlo k dokonalému pokrytí města signálem. 

Nahrávám video

Původně se podle Aulického uvažovalo i o jiných lokalitách, šlo o Bohdalec, Parukářku, Pankrác či Riegrovy sady. U všech těchto variant se ale vyskytl nějaký problém, například křížení letových drah nebo nestabilní geologické podloží. Vysílač mohl stát i na místě dnešního Kongresového centra, aby však signál pokryl celou Prahu, musel by být ještě o sto metrů vyšší.

Aulický tehdy vypracoval zhruba dvacítku různých návrhů. Radiokomunikace prosazovaly obyčejný železobetonový stožár, nakonec ale vyhrála futuristická celobetonová konstrukce s devíti kabinami připomínající raketu připravenou ke startu. Architekt tehdy argumentoval tím, že jednostožárový vysílač by musel být příliš masivní a v pražském ovzduší by rychle degradoval.

  • Václav Aulický je představitelem takzvané high-tech architektury. Absolvoval stavební fakultu ČVUT v Praze. 
  • Kromě televizního vysílače na pražském Žižkově je autorem televizního vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích či, dnes už zbourané, telefonní ústředny v Dejvicích. 
  • Aulický je také spoluautorem zbouraného Transgasu. Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku a ministerstva paliv a energetiky stál kousek od Václavského náměstí v Praze. Záměr bourat ho vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, která má své zastánce i kritiky. 
  • Aulický od roku 2005 přednáší architekturu na ČVUT.
  • Zdroj: ČTK

Židovský hřbitov musel ustoupit

To, že věž představuje kontroverzní záležitost, potvrzují i spory, které provázely stavbu, šlo zejména o to, že vysílač stojí na starém židovském hřbitově. Na stavbu tak dohlíželi představitelé židovské obce. Ostatky, které byly nalezeny při výkopových pracích, se převážely na Nový židovský hřbitov na Olšanech. Přesto došlo k úplnému zničení některých cenných hrobů a náhrobků. 

Dotyčný hřbitov ve Fibichově ulici vznikl jako morový, a to po epidemii z let 1679 až 1680. Ústředním pražským židovským hřbitovem byl více než sto let. V roce 1925 se část proměnila v park, před rokem 1960 byla zbořena velká část ohradní zdi a tři čtvrtiny hřbitova byly změněny na Mahlerovy sady.

Stavbu vysílače brzdily i obavy z elektromagnetického záření, které ale úřady vyvrátily s tím, že jeho výkon byl hluboko pod limitem.

Věž byla nakonec definitivně dokončena až v roce 1992. Vysílání však začalo dříve, to zkušební 25. března 1991, „na ostro“ se vysílá od 3. května téhož roku. Restaurace a vyhlídka byly pro veřejnost otevřeny 17. února 1992. 

Věž terčem posměchu

Vysílač, který v době svého vzniku budil velké emoce, si vysloužil i pár posměšných přezdívek, které měly narážet na představitele komunistické strany a vlády. Říkalo se mu například Jakešův prst podle generálního tajemníka UV KSČ Miloše Jakeše nebo Biľakova jehla podle člena předsednictva Federálního shromáždění Vasila Biľaka, který se vyučil jako krejčí. 

Věž má své příznivce a odpůrce i v zahraničí. Například americký server CNN zařadil Žižkovský vysílač mezi deset nejošklivějších staveb na světě, konkrétně na čtvrté místo. Horší jsou podle něj už jenom dva hotely v severokorejském Pchjongjangu a Dubaji a také obří Palác lidu v rumunské metropoli Bukurešti.

Podle ankety, kterou uspořádal australský server VirtualTourist.com, je pražský vysílač dokonce druhou nejošklivější stavbou světa, na prvním místě je podle něj baltimorské divadlo. 

Miminka a trikolora

V květnu 2000 ozdobila vysílací věž „obří miminka“, která lezou po tubusech vysílače nahoru a dolů. Jde o dílo Davida Černého, které se mezi Pražany a také návštěvníky metropole setkalo s pozitivním ohlasem. Celkem deset laminátových batolat o rozměrech 3,5 a 2,6 metru a hmotnosti kolem sto kilogramů bylo na Žižkovský vysílač v roce 2001 nainstalováno natrvalo.

Umělecké dílo ale muselo po šestnácti letech opět dolů kvůli jeho údržbě a obnově, ta měla trvat do jara 2018. Ukázalo se však, že miminka není možné opravit, a tak byla vyrobena zcela nová. Černého dílo se tak na vysílač vrátilo v březnu 2019. Současný vzhled věže chválí i její autor Václav Aulický. 

Od roku 2006 také Žižkovská televizní věž v noci svítí, většinou v barvách státní trikolory. Nasvícena byla u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače.
 

Žižkovský vysílač v barvách trikolóry
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

I přesto, že má nazdobená a nasvícená žižkovská věž řadu odpůrců, v zahraničí až tak neoblíbená není. Naříklad na turistických portálech je často doporučována jako jedna z nejzajímavějších novodobých staveb v hlavním městě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 26 mminutami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 1 hhodinou

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 7 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
12:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.