Univerzita řeší, jak třetině Ostravanů pomoci z energetické chudoby

Výzkumníci si od projektu slibují lepší přípravu obyvatel města na energetickou transformaci. Přechod od uhlí bude pro mnohé znamenat také vyšší účty za energie. Energetická chudoba postihuje v Česku přibližně jeden a půl milionu lidí. V Ostravě jich takových žije bezmála devadesát tisíc.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou podle výzkumu matky samoživitelky a seniorky. Obecně lidé žijící v nájemním bydlení, které má nekvalitní nebo žádné zateplení. Přestože u seniorských párů je ohrožení malé, u osamělých seniorek je až šestinásobně vyšší, s energetickou chudobou se potýká přibližně třetina z nich.

U samoživitelek je to třicet až čtyřicet procent. Tyto domácnosti totiž mají jen jeden příjem, náklady na energie tak pro ně představují výraznou zátěž. V rámci města mezi nejohroženější obvody patří Moravská Ostrava a Přívoz nebo Vítkovice a část Mariánských Hor.

Nedokáží si vytopit byt

„Jedná se o domácnosti, které si nedokáží vytopit byt nebo udělat si doma takové klima, které by jim bylo příjemné. Lze je kvantifikovat jako nízkopříjmové domácnosti, které mají dluhy na energiích,“ vysvětlil vedoucí výzkumu z Katedry sociální geografie Ostravské univerzity Vojtěch Bosák.

Vedle mapování situace chtějí vědci z Ostravské univerzity hledat a navrhovat řešení v oblasti bydlení a spotřeby energií. Prozkoumat chtějí i modelové případy pro jednotlivé části města.

„Spolupracujeme s architekty, se sociology, s moravskoslezským energetickým centrem. Je tam široká paleta aktérů. Cílem je nabídnout funkční integrované řešení, které by mohlo přinést jednak úspory a jednak by fakticky mohlo přispět ke snížení míry chudoby,“ řekl prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.

V celém Česku se zvyšuje podíl obyvatel, kteří za bydlení vydávají více než čtvrtinu příjmů, což je považováno za kritickou hranici, která může k energetické chudobě vést. Ne všichni, kteří na to mají nárok, navíc využívají například příspěvek na bydlení nebo další sociální slevy.

„Často vidíme, že právě tato skupina obyvatel nemá k dispozici odpovídající informace o tom, co je vůbec možné a co mohou využívat,“ poznamenal Slach. „Může docházet k tomu, co jsme viděli během energetické krize, že skokově narostly ceny energií. To může vést k tomu, že ty domácnosti si to nemohou dovolit,“ dodal Bosák.

Chybí dostupné nájemní bydlení s dobrým energetickým standardem

Podle analytika Jana Klusáčka z Platformy pro sociální bydlení je opravdu důležité budovat dostupné nájemní bydlení s dobrým s energetickým standardem. „Lidé v nájmu jsou často v energetické chudobě, protože samotný nájem jim vezme velkou část jejich příjmu, a pokud navíc bydlí ve starém, nezatepleném bytovém domě, přidá se velká platba za energie. Na život jim pak zbývá velmi málo,“ potvrdil.

Chudí lidé z finančních důvodů zateplení domů zpravidla ani nezvažují. V těchto situacích může sehrát důležitou roli komunitní energetika, tedy sdílení energie z obnovitelných zdrojů na úrovni místních komunit a subjektů.

Tento model by obyvatelům technicky nevyhovujících domů mohl alespoň dočasně umožnit přístup k levnější energii. Rizikové domy jsou podle Klusáčka na venkově a bydlí v nich většinou seniorky. „Ty domy už opravdu zřejmě nikdy zateplené nebudou. Tyto lidi je potřeba finančně podpořit,“ řekl.

„Moravskoslezský kraj je jeden z krajů, kde je podíl lidí ohrožených energetickou chudobou jeden z nejvyšších. Ale je to i Olomoucký kraj, který sice nemá tolik lidí v nájemních bytech, ale zase jsou tam právě ty staré venkovské domy,“ poznamenal Klusáček.

Programy na zateplování by měly být i pro majitele bytových domů. „Je třeba říct, že vlastník domu energie neplatí. Platí je nájemník. Tam, kde bytové domy vlastní nájemníci, už mají zatepleno,“ podotkl analytik.

Data z celého projektu chtějí mít vědci k dispozici v roce 2028. Dílčí výsledky ale budou s vedením organizací, obvodů a města řešit dřív.