V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Nahrávám video

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.

Zasloužilý mistr sportu Gustav Vrbacký poprvé usedl do kokpitu větroně v květnu 1950 na letišti v Brně-Medlánkách. A létání se stalo jeho celoživotní zálibou.

Sportovního ducha a vitalitu zřejmě zdědil po dědečkovi, který byl legionářem v první světové válce. „Tady mám dědečka Rudolfa Vyhlídala s dcerou Evou v Kuřimi před domem. On jako sokol, když měl přes šedesát roků, cvičil na hrazdě,“ ukazuje pamětník fotografii.

Dědečka ale Vrbacký už dávno překonal. Je mu třiadevadesát a stále aktivně létá. „Můj nejvyšší let byl z kopečka z Netopýrku. Tam nebyly ještě chatky. Stříleli jsme se na gumě z toho kopce,“ vypráví.

Začátky podle něj měly i svá úskalí. „Měl jsem strach, to víte. Nejdřív jsme se pouštěli z navijáku pozvolna z třiceti metrů a na přistání. A pak na zkouškách mě vyvezl dvě stě metrů vysoko. To jsem viděl celé město až k přehradě,“ popisuje.

Gustav Vrbacký v roce 1950
Zdroj: archiv Gustava Vrbackého

Bez mapy a časomíry

V letadle tehdy neměl pořádnou mapu ani časomíru. Když létal na kluzáku Z-24 Krajánek, ukazovali mu kamarádi čas strávený ve vzduchu domluveným signálem ze země. „Polehali si do trávy a udělali pětku,“ vzpomíná, jak vydržel v letadle pět hodin.

Vrbacký sbíral sportovní úspěchy už od začátku své letecké kariéry. Na celodřevěném dvousedadlovém stroji vyráběném ve Zlíně zalétl v roce 1957 národní rekord na trati Vrchlabí–Kolín–Plzeň.

„To je Kmotr – dvousedadlovka. Na tom jsem vyhrál ve Vrchlabí mistra republiky. A tady je Tomáš Maňka, toho jsme právě porazili na tom Kmotrovi. Oni lítali na prototypu Blaníku,“ ukazuje další fotografie.

O dva roky později se mistrovství republiky ve Vrchlabí účastnil znovu, tentokrát na Démantu, na jehož výrobě se podíleli konstruktéři z brněnských Medlánek. „Démantů bylo jen osm exemplářů a nejrozšířenějším větroněm byl stále Šohaj,“ podotkl.

Začátky létání v Brně-Medlánkách
Zdroj: archiv Gustava Vrbackého

Jeden pilot v kluzáku emigroval

Na jednom z kluzáků se podařilo pilotovi z Náchodska přeletět přísně střeženou hranici a emigrovat. Takové štěstí neměl – a možná ani totožný úmysl – Vrbackého kolega z Medlánek.

„Ada Kašparovský přistál v silném větru v hraničním pásmu u rakouských hranic. Sebrali ho policajti a nutili ho se přiznat, že chtěl emigrovat,“ vzpomíná pamětník.

Stavitel letadel a instruktor

V 80. letech dostal Vrbacký možnost postavit si malé motorové letadlo. Pomáhala mu s ním i jeho žena Eva, držitelka světového rekordu na letounu Blaník z roku 1961 – tehdy spolu s Věrou Hudcovou vystoupali do výšky 7760 metrů. Vrbacký nakonec postavil pět letadel a zasloužil se také o vybudování nové základny medláneckého letiště.

Ještě nedávno působil jako letecký instruktor a inspektor. Dnes už létá jen pro radost. Touha po adrenalinu v oblacích ani zdravá soutěživost s mladšími piloty ho však neopouštějí. Rád také vzpomíná na partu, se kterou v Medlánkách začínal.

„Dnešnímu světu by hrozně prospělo lidství, protože to je svět hrozně sobecký. Lidi myslí jenom na sebe. Ti, co mají miliardy, tak se ke světu a k národům chovají strašně sobecky,“ uzavírá.

Uznání sněmovny a zápis do knihy rekordů

Loni obdržel Vrbacký za celoživotní přínos létání a propagaci leteckého sportu Uznání Podvýboru pro letectví a vesmírný program Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Letos v dubnu byl pak zapsán do Knihy rekordů České republiky jako nejstarší aktivní a nejdéle plachtící pilot kluzáku v tuzemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 10 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 16 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.