Židovskou čtvrť v Třebíči málem nahradily paneláky. Světová rarita je už 20 let na seznamu UNESCO

Nahrávám video

Třebíč oslavuje výročí na seznamu UNESCO. Od zápisu židovské čtvrti se hřbitovem a areálu baziliky svatého Prokopa mezi výjimečné světové pamětihodnosti uplynulo rovných dvacet let. V 80. letech přitom hrozilo, že židovské město nahradí socialistická výstavba. Po revoluci se nejprve musela čtvrť stát plnohodnotnou součástí města, o zapsání na seznam UNESCO tehdy podle prvního porevolučního starosty Třebíče Jana Heřmana, který byl hostem Událostí, komentářů, nikdo nepomýšlel.

Podle současného starosty Třebíče Pavla Pacala (STAN) je to, že jsou třebíčské památky zapsány na seznam UNESCO, pro město prestižní záležitostí, která s sebou přináší turisty. „Což jsme opravdu v uplynulých dvaceti letech pocítili. Zároveň je to pro nás závazek, který nás inspiroval k tomu, abychom pečlivě a důkladněji a častěji opravovali jednotlivé památky tak, aby příliv turistů byl čím dál větší,“ řekl.

Zápisu předcházelo hodně práce na obnově židovské čtvrti. „My jsme si vytkli za cíl udělat z ní plnohodnotnou součást městského centra a to znamenalo udělat inženýrské sítě, protipovodňová opatření, komunikační propojení a povrchy, prostě všechno, co je potřeba ke komfortnímu životu a bydlení. To tady nebylo, nefungovala kanalizace, nefungovala voda,  elektřina a to všecko se dělalo nové za peníze, které jsme si půjčili od amerického Kongresu,“ popsal v Událostech, komentářích první porevoluční starosta města Pavel Heřman.

Podle něj v devadesátých letech neuměly banky městům půjčovat. Třebíč si půjčila čtyřicet milionů korun. „V té době šlo o obrovskou částku. A my jsme do toho rizika šli a za ty peníze jsme vybudovali sítě a všechno, co bylo potřeba,“ dodal Heřman.

Nejdřív památky fotil, pak zachraňoval

Pavel Heřman je také fotografem a poznamenal, že zaznamenávání židovských památek předcházelo jejich záchraně. „To byl pro mě první impuls vůbec, jak se k těm památkám přiblížit a potom je pomáhat zachránit. Já jsem je prvně fotil a pak jsem i vlastnoručně pomáhal s tím, aby židovský hřbitov nezanikl. Když jsem byl zvolen starostou, tak jsme měli ve volebním programu záchranu památek. O UNESCO se tehdy ještě ani nesnilo,“ řekl.

V osmdesátých letech přitom byla židovská čtvrť v Třebíči v ohrožení. Měla padnout za oběť novým panelákům. „Ono se ukázalo, že založit tady sídliště by bylo velmi technicky náročné a bylo by to drahé, tak to soudruzi odložili, pak také přišla stoletá voda v pětaosmdesátém roce. Musely se stavět byty pro budovatele Dukovan a to spěchalo, tak se stavělo jinde,“ vysvětlil bývalý starosta.

Židovská čtvrť je raritou, vypadala jako slum

Židovská čtvrť zůstala pak až do devadesátých let bez zásahu. Vypadala spíš jako slum nebo chudinská čtvrť. „V době zápisu se ukázalo, že to je jedinečné území, které v Evropě nemá moc konkurentů. My máme konkurenční ghetto v Benátkách a v Kazimierži v Krakově a jinak jsou to jenom torza. Ucelené židovské město, jako máme tady, je světovou raritou,“ poznamenal Pavel Heřman.

Když výbor pro světové dědictví UNESCO před 20 lety Třebíč na seznam zařadil, označil třebíčské ghetto s bazilikou svatého Prokopa i za cenný doklad soužití, vzájemného ovlivňování křesťanské a židovské kultury.

„Když se řekne soužití, ono to vypadá jako taková masová záležitost, ale tady byl normální sousedský život. Třebíčské ghetto nebylo součástí města Třebíče, to byla samostatná obec, která byla přilehlá k řece, a křesťanské město od ghetta bylo odděleno řekou, ale to neznamená, že ti lidi o sobě nevěděli. Půjčovali si navzájem peníze, pomáhali si a podobně, takže tady byl takový normální život,“ vysvětlil Heřman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 3 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...