Židovskou čtvrť v Třebíči málem nahradily paneláky. Světová rarita je už 20 let na seznamu UNESCO

Nahrávám video

Třebíč oslavuje výročí na seznamu UNESCO. Od zápisu židovské čtvrti se hřbitovem a areálu baziliky svatého Prokopa mezi výjimečné světové pamětihodnosti uplynulo rovných dvacet let. V 80. letech přitom hrozilo, že židovské město nahradí socialistická výstavba. Po revoluci se nejprve musela čtvrť stát plnohodnotnou součástí města, o zapsání na seznam UNESCO tehdy podle prvního porevolučního starosty Třebíče Jana Heřmana, který byl hostem Událostí, komentářů, nikdo nepomýšlel.

Podle současného starosty Třebíče Pavla Pacala (STAN) je to, že jsou třebíčské památky zapsány na seznam UNESCO, pro město prestižní záležitostí, která s sebou přináší turisty. „Což jsme opravdu v uplynulých dvaceti letech pocítili. Zároveň je to pro nás závazek, který nás inspiroval k tomu, abychom pečlivě a důkladněji a častěji opravovali jednotlivé památky tak, aby příliv turistů byl čím dál větší,“ řekl.

Zápisu předcházelo hodně práce na obnově židovské čtvrti. „My jsme si vytkli za cíl udělat z ní plnohodnotnou součást městského centra a to znamenalo udělat inženýrské sítě, protipovodňová opatření, komunikační propojení a povrchy, prostě všechno, co je potřeba ke komfortnímu životu a bydlení. To tady nebylo, nefungovala kanalizace, nefungovala voda,  elektřina a to všecko se dělalo nové za peníze, které jsme si půjčili od amerického Kongresu,“ popsal v Událostech, komentářích první porevoluční starosta města Pavel Heřman.

Podle něj v devadesátých letech neuměly banky městům půjčovat. Třebíč si půjčila čtyřicet milionů korun. „V té době šlo o obrovskou částku. A my jsme do toho rizika šli a za ty peníze jsme vybudovali sítě a všechno, co bylo potřeba,“ dodal Heřman.

Nejdřív památky fotil, pak zachraňoval

Pavel Heřman je také fotografem a poznamenal, že zaznamenávání židovských památek předcházelo jejich záchraně. „To byl pro mě první impuls vůbec, jak se k těm památkám přiblížit a potom je pomáhat zachránit. Já jsem je prvně fotil a pak jsem i vlastnoručně pomáhal s tím, aby židovský hřbitov nezanikl. Když jsem byl zvolen starostou, tak jsme měli ve volebním programu záchranu památek. O UNESCO se tehdy ještě ani nesnilo,“ řekl.

V osmdesátých letech přitom byla židovská čtvrť v Třebíči v ohrožení. Měla padnout za oběť novým panelákům. „Ono se ukázalo, že založit tady sídliště by bylo velmi technicky náročné a bylo by to drahé, tak to soudruzi odložili, pak také přišla stoletá voda v pětaosmdesátém roce. Musely se stavět byty pro budovatele Dukovan a to spěchalo, tak se stavělo jinde,“ vysvětlil bývalý starosta.

Židovská čtvrť je raritou, vypadala jako slum

Židovská čtvrť zůstala pak až do devadesátých let bez zásahu. Vypadala spíš jako slum nebo chudinská čtvrť. „V době zápisu se ukázalo, že to je jedinečné území, které v Evropě nemá moc konkurentů. My máme konkurenční ghetto v Benátkách a v Kazimierži v Krakově a jinak jsou to jenom torza. Ucelené židovské město, jako máme tady, je světovou raritou,“ poznamenal Pavel Heřman.

Když výbor pro světové dědictví UNESCO před 20 lety Třebíč na seznam zařadil, označil třebíčské ghetto s bazilikou svatého Prokopa i za cenný doklad soužití, vzájemného ovlivňování křesťanské a židovské kultury.

„Když se řekne soužití, ono to vypadá jako taková masová záležitost, ale tady byl normální sousedský život. Třebíčské ghetto nebylo součástí města Třebíče, to byla samostatná obec, která byla přilehlá k řece, a křesťanské město od ghetta bylo odděleno řekou, ale to neznamená, že ti lidi o sobě nevěděli. Půjčovali si navzájem peníze, pomáhali si a podobně, takže tady byl takový normální život,“ vysvětlil Heřman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 27 mminutami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 1 hhodinou

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 7 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
12:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.