Akademie věd se vydala po stopách Švédy ukradených knih. Z českých měst jich zmizely tisíce

Spolu s dalšími cennostmi zmizel jako úlovek švédských vojsk například vzácný rukopis patřící potomkovi krále Jiřího z Poděbrad, takzvaná Bočkova bible. „Je to jeden z nejstarších překladů bible do češtiny, takže je to vlastě staročeská bible. A za druhé je zajímavý tím, že je zdoben mimořádně nádhernou knižní malbou,“ říká Tomáš Černušák z Moravského zemského archivu.

Na naše území se kniha vrátila díky diplomatickým vyjednáváním až v 19. století. Takových případů je ale málo. „Odvoz těch knih se děl podle dobového práva, takže neexistuje žádný právní nárok vracet ty knihy zpět na české území,“ upozorňuje autorka portálu Švédská knižní kořist z Knihovny Akademie věd Lenka Veselá.

Nejen Švédsko, ale hlavně Švédsko

Knihy se nacházejí různě po Evropě. Některé z nich v průběhu staletí doputovaly třeba do Vatikánu. „Samozřejmě, nejvíc těch knih se nachází ve Švédsku, je to ten prostor kolem Stockholmu,“ říká Veselá.

To platí i pro velkou část Rožmberské knihovny. Unikátní knižní sbírka byla nejdřív v Třeboni, potom na Pražském hradě. Při obléhání Prahy ji ale švédská vojska zabavila. Dodnes je ve Stockholmu i rukopisný katalog knihovny. Vznikl na sklonku života šlechtice Petra Voka z Rožmberka.

„To byl známý bibliofil, který těm knihám věnoval pozornost nejenom co do množství jejich nákupu a získávání, ale i co do vazby. Typickým rysem toho dobového bibliofilství bylo zdobení. Do knih se dávala ex libris, která byla krásně manýristicky provedená,“ popisuje Veselá.

Projekt Švédská knižní kořist se snaží najít všechny dochované knihy a ukazuje i hlavní trasy, kudy svazky Evropou putovaly. Na konci třicetileté války ale Švédi neodvezli jen knihy. Jejich kořistí se stala taky řada vzácných obrazů, soch a dalších cenností.